Jak jsem rozzlobil páníčka.

Ahoj všichni kocouřové! Jednoho dne mí dvounožci odcházeli do práce. Já se je vždy snažím udržet doma a tak jim lezu do tašek nebo do skříně. Oni se mě pak snaží dostat ven a někdy jim i ujede tramvaj! No a včera jsem vlezl do skříně a měl jsem strašnou radost, že se mě páníček nepokoušel dostat ven. Najednou se ale zabouchly dveře!!! No to snad ne! Já tu nechci být až do večera. Byl jsem smutný a naštvaný na páníčka. Pokoušel jsem se dostat ven a tak jsem hrabal a škrábal. Po hódně dlouhé době jsem to vzdal a radši jsem si schrupnul. Probudil mě klíč v zámku. Hurááá, já jsem tady! Začal jsem hrabat co mi síly stačily a po chvíli se konečně otevřela skříň. Konečně. Hned jsem běžel na WC. Páníček si mezitím prohlédl skříň a zjistil, že jsem ji celou poškrábal a rozhrabal jsem mu oblečení. Nadšený z toho tedy nebyl, ale byl rád, že jsem mu to tam nepočůral. Dostal jsem véču a podrbání. Hned druhý den jsem ráno automaticky lezl do skříně, ale najednou jsem se strašně lekl!!! Páníček na mě zařval tak hlasitě, že jsem se utíkal schovat pod gauč. A teď si spolu takhle hrajeme každé ráno. Já se snažím vlézt do skříně a páníček na mě řve. Někdy se mi to ale ještě určitě povede! Tak ahoj kocouřové...