Když se dostanu k počítači (nebývá to často, protože jako správný kocouř prospím 19 hodin denně. Kdo z vás kočičákovitých říká že ne? Tak ať se podívá na Garfielda, kde mu nejvyšší kočičí soud ukládá lovit myši. Určitě víte, že mu přiznali jako polehčující okolnost fakt, že na to nemá nikdy čas právě z důvodu neustálého spaní, ale také konzumování pizzy, oliv, sýrů, lazaní a dalších pochutin. To mu zachránilo život. Moc jsem se o něj bál. Ale byl to stejný čipera jako já).
Jo, nějak jsem se roztlapkal, tak k věci. Když si pročítám vaše deníčky, vidím, že máte dostatek času i na sport. Někdy trochu pochybný, ale budiž. Nějak tu aktivitu musíme projevit. A tak mě napadla věc, hodná k zamyšlení. Co tak uspořádat Kočičí Sportovní Hry? Disciplin, ve kterých bychom soutěžili, je mnoho. Začnu sportem nejpopulárnějším mezi dvounožci. Fotbalem. Když jsem viděl, jak to Floppynka bravurně umisťuje tu do horního rohu, tu přízemní střelou překonává branku, tak bylo rozhodnuto. Mikuláš je prý ve střelbě na branku stejně úspěšný. Já zase chytím všechno. Ne téměř, ale naprosto všechno. Plánička by nestačil koukat, Čech by mně záviděl. Ten rádius (říká děda a já ten cizí termit ještě neznám; ale učím se, abych byl chytrý), který mám, mně může závidět každý kocouř. Ne. Nechlubím se. Nejsem chválenkár. Pouze konstatuji, co denně slýchávám a musím při své příslovečné skromnosti přiznat, že mají pravdu. Kdo? Fšichni, kdo mě viděli v akci. A nebylo jich málo.
Takže fotbal. Další disciplinou by mohl být běh na různé tratě. I překážkový běh. To nám nedělá starosti. Naopak. Umíme krásně přeskakovat všechno, co nám přijde do cesty. Bravurně zvládneme i orientační běh. Zvládneme maraton. Zvládneme chůzi, a to na jakoukoliv vzdálenost, která by dvounožcům dělala problémy. Jsou známy případy, kdy kočičák prošel kus světa, jen aby našel své dvounožce, kteří ho buď z nedbalosti, nebo dokonce úmyslně někde zanechali. Je to trestuhodné, ale jak vidím, zatím žádný dvounožec nebyl potrestán.
Máme další disciplinu, ve které musíme vyhrát. Šplh. Na stromy, na záclony... A daly by se vyjmenovat jiné a ji---
Už to nestihnu. Děda mě odhání od počítače, potřebuje se prý podívat na došlou poštu. Sice už ví, co v ní bude, ale prý musí. Denně mu chodí desítky mejlů z banky, že má nahlásit číslo účtu, že mu za to umožní přístup k jeho účtu. Ti jsou ale hodní. Od té doby, co je prý poslal někam a nechce mně to říct kam, abych se nezkazil, tak mu to chodí snad každých 10 minut. Nadává jak špaček, není mu to ale nic platný. Věřím jako on, že to jednou skončí.
P. S. Ještě se ozvu. Ale kdyby měl kdokoliv z vás kočičáčků námět na disciplínu, ve které bychom mohli excelovat, ať napíše na přípravný výbor, kterého adresu zveřejňuji níže. Myslím si, ve své skromnosti, že bychom mohli uspořádat i Olympijské Kočičí Hry. OKH. Tak do toho.
Předseda přípravného výboru: Micínek
1. místopředseda: Micínek
2. místopředseda: Micínek
Jednatel: Micínek
Pokladník: Micínek
Tajemník: Micínek
Tiskový mluvčí: Micínek
Uklízečka: Micínek
Tady vidíte, milí kocouřečci, že nemůžu kumulovat tolik funkcí. Takže doufám, že se o všechny tyto funkce budete hlásit podle svých schopností a zaujetí pro věc. Pokud by se rozhodlo, že se budou konat přímo Kočičí Olympijské Hry, tak bude nutné zvýšit počet místopředsedů, ale hlavně zvolit předsedu Olympijského výboru a jeho náměstky. Začínám se ale bát, že to dopadne ještě hůř než mezi dvounožci. Bude víc bafuňářů než soutěžících. To by bylo vážné poškození kočičí olympijské myšlenky, takže tomu musíme svým zaujetím a přístupem zabránit.
P. P. S. Vyhlašuji soutěž o nejlepší olympijské heslo, návrh na vlajku a upomínkové předměty. Zdar a mňau!
Sdílejte! | O sdílení
Nejčtenější
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?