Tak jdu do toho taky...

Holky si už píšou deníček, tak já to po chlapsku vezmu do tlap taky. Holky se sem dostaly dost složitě, já to měl jednoduché. Prostě jsem se tady narodil. Moje máma Bety si prostě jednou skočila ze střechy za tím perským černým krasavcem, co tu chodí volně venku. On se o ní utkal a uhájil si jí. Jsem prostě plod jejich lásky. Teda to vypadá hůř napsaný... tak nějak pateticky. Tak to hodím do reality. Máma vyskočila střešním oknem a vzala to po střeše, přes hřeben, tam skočila na balkon a z něj do pískoviště. Pak už byla venku a mohl jsem se později narodit. Bydlíme v prvním patře, pro pořádek, abyste věděli, jak odvážnou mám maminku. Narodil jsem se 5. 6. 07. Skoro na den dětí, jen já a moje 3 ségry. 2 umřely, ale Mája zůstala se mnou. Nejdřív ze mě nebyl nikdo nadšený, protože mám vrozený zálomek na ocásku. Jen vrtěli hlavami a ptali se, co s  ním budeme dělat, no co s ním budeme dělat? A o tom, co se mnou udělali, vám napíšu příště... teda jestli se mi nebude chtít moc spát... BROU.

Sdílejte!  |  O sdílení

3 komentáře

Reklama
Reklama