Před dvěma dny se páníčci rozhodli, že už s nimi bydlím tak docela dlouho, že mě pustí do zbytku domu. Nejdřív se snažili využít Eliáše, protože je mi nejbližší. A tak otevřeli dveře. Rychle jsem vyběhla a schovala se za křeslo. Kocour tam stále seděl a tak prohledali místnůstku od stropu po podlahu. Hledali i na jiných místech, ale nikdy by je nenapadlo, že jsem právě tam. Až na několikátý pokus mě našli. Nyní si tu chrupkám na gauči a chodím si po domě jak nějaká královna...
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?