Tak jsem tady

Ahojte všichni kocouřci a kočenky.
Dovolte, abych se představila, jsem Wyome a narodila jsme se v Pařezově mamince Haničce a tatínkovi Jaffovi. Měla jsem ještě sedm sourozenců, tři brášky a čtyři sestřičky. Pak se ještě tetičce Beatce narodilo šest koťátek, takže u nás bylo pěkně veselo. Od narození jsem byla pěkná všetečka, všude jsem vlezla, všechno prošmejdila a vždycky jsem byla někde jinde než ostatní. Když už jsem byla větší, venku bylo krásně, přijela nějaká paní. Panička mojí maminky mi říkala, že to bude moje nová panička. Tak jo, řekla jsem si a šla jí zkontrolovat. Měla velmi zajímavě voňavou tašku a tak jsem tam hned vlezla, když mám být její, tak ať si mě tedy vezme. No nakonec mě ještě nechala doma, že si pro mě prý přijede, až ještě trochu vyrostu. Asi už jsem vyrostla, protože ve čtvrtek si pro mě moje nová panička přijela. Pohrála si s mými sourozenci, popovídala si s paničkou mojí maminky. Já jsem se zatím rozloučila s bráškama a sestřičkama, s paničkou mojí maminky a jelo se. Teda, zavřeli mě do takové divné bedýnky, ze které se nedalo vylézt ven. To se mi vůbec nelíbilo a taky jsme to patřičně nahlas dávala najevo, ale bohužel to nikoho nezajímalo. Tak jsem zkoušela, jestli se neprokoušu ven tou mřížkou, nešlo to. Možná se prohrabu ven podlahou, taky to nešlo. Tak jsem křičela pořádně nahlas: "Héééj, pusťte mě vééén." Ale s mojí novou paničkou to nic moc nedělalo. Sice na mě pěkně mluvila a hladila mě a podávala mi svojí ruku, ale já chtěla ven. Jeli jsme docela dlouho a pak jsme zastavili. U velikého domu se zahradou. Tak tady budu bydlet? No zvenku to nevypadá špatně. Ještě by mě zajímalo, co na mě čeká uvnitř toho domu.

Ale to vám napíšu až příště, protože jsme moc unavená a musím si trochu odpočinout.

Vaše Wyome

Sdílejte!  |  O sdílení

2 komentáře

Reklama
Reklama