Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...
Datum18. října 2008  |  KočičákAkiro Siberian Squills  |  Zobrazení celkem/dnes1 025 480 642x / 1x

Výchova

Ach jaj. To je život. Žijem s tromi dvojnožcami: paničkou, páničkom a páničkom juniorom. Niekedy sa objavý aj panička junior, to sa vtedy veľmi teším (Hovorím sice "páničkovia", ale dúfam, že vám je jasné, že skutočným pánom som ja). Mám ich rád a oni majú radi mňa, ale aj tak sa mi zdá, že tomu niečo chýba. Bývajú v mojom byte, teda pôvodne v ich, ale, no veď viete... už dobre vyše roka. Navzájom sa tolerujeme a som s nimi spokojný, ale koľko je s tým práce! Celý rok sa snažím, aby som ich dobre vychoval, starám sa o nich ako o vlastných, pomáham im pri mnohých domácich prácach, napríklad pri zametaní, behám za metlou a zametám chvostom to, čo nepozorný človek minul, starám sa, aby ráno včas vstali, robím im spoločnosť... veď to, na koniec, poznáte sami.
Toto všetko by nič nebolo, robím to rád, ale predstavte si, im to nestačí! Toto všetko im nestojí ani za to, aby si ráno trošku privstali a dali mi jesť - to musím paničku zubami drápkami vytiahnuť z postele, alebo aby sa so mnou pohrali o päť minút dlhšie a potom sú nespokojní, že bláznim a robím hluk. Tak čo mám robiť, keď vy sa so mnou nechcete hrať?? Niekedy dokonca odo MŇA chcú, aby som im doniesol moju hračkársku myšku, keď ju hodia.
"Hej, prriateľu! Hodil si si myšku? Tak si ju dones! A ináč, keď tú myšku tak veľmi chceš, prečo si ju vôbec zahadzoval?" No, aj keď sa musím priznať, že som to párkrát urobil, ale to som bol ešte mladý a neskúsený. Hnevajú sa, keď niekedy odmietnem jedlo, čo mi dajú, a prosím si niečo iné. Naozaj je toho tak veľa, čo chcem za to, že ich u seba nechávam bývať? Hej a skoro by som zabudol! Vždy keď si konečne nájdem čas na seba, hovoria: "Ach ten Akiro zase len spí a spí..." No a čo? Tak si párkrát za deň schrupnem, no. Musím to robiť, inak menám dostatok sily na hlavný spánok dňa. A navyše to nerobím v noci ako páničkovia. Nevedia, čo je to zábava. Ráno odídu (keď to skúsim niekedy aj ja, hneď ma chytia a nesú späť) a poobede sa vrátia a v noci spia. To ja si v noci užívam život. A ráno sa sťažujú...
Možno sa vám zdá, že sa tu len ľutujem, ale nie je to celkom pravda. Ja som sa len pozrel na mačací život z inej strany. Dalo by sa tu o tom rozpisovať niekoľko dní, ale stačí to naznačiť. Tak sa zatiaľ majte, čau!!!!



Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+







2 komentáře

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

 Minda
Kocouřák Minda  Datum27. října 2008 11:08

No jo, kamaráde, ti dvounožci jsou někdy opravdu nechápaví k našim kočičím potřebám. Musíme je neustále průběžně vychovávat. A jak jsou nevděční, když jim pomáháme, no hrůza! Ale přece je máme rádi ne?

sindlerova.jitka
Kocouřáksindlerova.jitka  Datum25. října 2008 23:03

Náš Čičin to vidí taky tak...a to je polosibiřan. Taky z mladické hravosti aportoval a teď už víme, po tom jak jsi nám to objasnil, proč už na to kašle....

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama
Reklama

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2024

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top