Ahoj kočičáci:) Dlouho jsem nic nepřitlapkoval, páč jsem měl moooooc práce.
Musel jsem totiž zneškodnit jednoho vetřelce. Přitlapkal si to k nám docela brzy po tom, co jsme se nastěhovali do nového bytečku.
Chtěl se pořád lepit na mojí paničku, dokonce mi vlezl i do mé postele a mě vyháněl. No taková drzost!!! Vždyť panička i postel je moje, tak jako všechno ostatní.
Ze začátku jsem kolem něj jen chodil, ale pak jsme si spou i hráli s mávátkem, na honěnou a tak...
Pak mi začal nadávat, když jsem ho sem tam NECHTĚNĚ drápnul, nebo mu v noci skočil na hlavu. Prostě nechápal, že si chci hrát a že on chce zrovna spát mě nějak netrápilo. To panička si se mnou v noci hraje. Hrajeme házenou... já věci ze skříně na zem ona polštáře z postele na skříň. To je legrajda. Občas trefí květináč nebo svíčku, ale mě netrefila ještě ani jednou:))
Ale to jí mňoukat nebudu, abych nezkazil hru.
No tak zpátky k vetřelci... Jak šel čas, tak jsme spolu začali bojovat. On na mě přímo a já ze zálohy. No co vy byste udělali, kdyby vám někdo strkal ruku až pod tlamku a dráždil vás? Já se s ním honil, a pak, když to nečekal, jsem ho pěkně profackoval:). Nejlepší je hra na čekanou. To si sednu v kuchyni na linku a čekám, až půjde někdo potmě okolo mě ze záchoda:). To je sranda, vždycky vyjde nějaká mátoha, snaží se neupadnout a já se pak vezu na zádech až do postýlky:). Pokud cestou nesklouznu, abych mohl čekat ještě u postele.
No zkrátka mám rád hry a mazlení s paničkou a ten vetřelec to nechtěl nějak pochopit, tak jsem ho musel vystrnadit. Neustál moje noční nálety, hry, koukání z očka do očka s následným chycením kořisti.
Je prostě divnej... To bylo pořád Maxi, nedělej tohle, nedělej tamto, já tě uškrtím, já vyndám síť z okna... To od paničky se to poslouchá jinak, vím, že to tak nemyslí, ale jeho jsem se bál.
A panička byla taky nějaká smutná, tak jsem jí musel přece pomoct, no uznejte kočičáci.
Tak jsem vymyslel ďábelský plán... soustavné týdenní mučení. Všechno, co jsem do té doby nedělal, mě tak nějak samo napadlo:). Tak jsem mučil a mučil, až jsem se dočkal.
Vetřelec si sbalil tašky a odfrčel pryč. Páni, to je vegáček, zase mám pro sebe celou paničku, celou postýlku a všecno ostatní... Uznejte, kočičáci, kdyby nás měl vetřelec rád, tak by jen tak nefrnknul, ne? Taky jsem se s ním chtěl mazlit, ale on mě pořád odstrkoval, tak jsem se mu pomstil!
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?