21. 7. 2008 13.40.
Nevim, proč se rozčiluje. Až budu chtít, slezu. Zatím nechci. Tak neslezu. Potřebuji v klidu pracovat na seznamu a tady nahoře na olši nehrozí, že bych byl rušen.
14.45
Moc klidu tady není. Před chvílí dole poskakovala holka. Řekla, že jestli hned neslezu, tak ať si nepřeju ten tanec, až slezu. Odvrknul jsem dolů, že děkuji, ale netančím, snad někdy příště. Holka se spokojila slibem tanečků do budoucna a odešla.
16.00
Není tu vůbec klid!! Teď se sem snažilo vyšplhat Tsunamissy. Všiml jsem si, že není v kondici. Povyskočilo, zadráplo se do kmene. Kymácelo se a pak žuchlo přímo na... na... no na tu kočičí část, co je na druhé straně od hlavy. Dosedlo přímo doprostřed kytky, která je u kmene. Zajímavé. Z celkem vysokého statného trsu je placka. A vím dopředu, co bude z holky, až to uvidí. Solný sloup. Zrovna včera jsem ji slyšel, jak říká Jiřince, že tyhle afrikány jí vyrostly nejlépe. To se ale nemůže divit, že do nich Tsunamissy spadlo. Svůj k svému. Vrána k vráně a kočka do kytek sedá. Nevím, co vyrostlo víc a lépe, jestli kytky nebo Tsunamissy břicho. Vypadá jako koule. S roztaženými tečkami.
16.45
Už jsem tu dlouho. Spis hotov asi z poloviny. Holka hotová úplně. Ze mě. Když ke mně vzhlížela, zablokovala si krční páteř. Jsem polichocen. Vzhlížení mi dělá dobře. Užívám si to. Doprovodné zvuky se snažím neposlouchat. Stejně nevím, jak to myslí, že z toho studování budu akorát tak chytrej, až budu blbej a nerozeznám ani myš od myšáka. Tss. Taky řekla něco, čemu jsem nerozuměl vůbec. Co já mám společného s broukem? V pytlíku? Nemohu mít přehled o kdejaké havěti. Ať mi ho schová, sním si ho později. Při náročné duševní práci jsou proteiny důležité.
17.30
Rozhodl jsem se, že využiji poznatků jednoho ze svých předchozích spisů. Nazval jsem ho Čas k dílu, čas k jídlu. Jsem ve druhé fázi. Lezu dolů. Z chalupy voní řízky. Lezu velmi hbitě. Rozepsaný spis dokončím zítra. Myslím, že je nemožné napsat za jediné odpoledne tak rozsáhlý spis na téma Kde všude jsem nebyl, co všechno jsem neviděl, co všechno jsem neslyšel, čemu všemu nerozumim a práci všeho druhu taky nevykonávám, protože nejsem padlej. Na hlavu.
22. 7. 2008 14.00
Jsem nadšen. Sleduji holku. Zvažuji sepsání oslavného, pochvalného spisu. Konečně projevila pochopení pro mou tvorbu. Konečně pochopila, že potřebuji prostor. Velké myšlenky se špatně objevují, musí-li být objevitel nasáčkován v mezeře mezi košíkem s cibulí a lahví kečupu. Holka proto vyklízí mou spisovnu v kuchyni. Sleduji ji v poloze ležícího vědce na lavici. Občas pochvalně zamručím. Myslím, že to správně chápe jako povzbuzení. Jenom nevím, proč mi vždycky káskyplně odpoví: „Ty moje chrápadlo.“
14.30
Jsem ještě nadšenější. Jsem překvapen. Holka je mimořádně velkorysá. Vyklízí mi i novou spisovnu. Myslím, že se tam budu vyjímat lépe než ty sklenice a talíře, které holka pokládá na stůl. Stůl už je plný. Teď teprve vidím, kolik krámů utiskovalo mé myšlenky a bránilo mi v rozletu.
15.15
Jsem přímo unesen. Holka je pečlivost sama. Obě spisovny mi vymyla a vydrhla. Přitom pořád kouká na mne. Prý ať mne ani nenapadne vlézt na stůl. Tss. Tss. Proč bych lezl na stůl, když za chvíli už budu moci zalézt do spisovny? Asi nejdřív vyzkouším tu novou.
15.30
A kruci! Kruci!! Holka asi chce zchladit mé vědecké nadšení. Nebo chce, abych měl klimatizovanou spisovnu. Proč by jinak vyklízela a myla ledničku?
15.50
Jsem uražen. Holka mi projevila nedůvěru. Neprávem. Nevim, proč řekla, že než dojde pro vodu na domytí almar, ať mne ani nenapadne lézt na stůl a něco krást. Tss. Tss. Jak mně vůbec může z něčeho takového podezírat??
15.51
To by mne zajímalo, co asi na tom stole všechno je, když tam nemám lézt?
15.52
Nevěděl jsem,že holka umí vytvářet pyramidy. Už to vím. Umí. Zrovna po jedné lezu. Je dost vratká.
Nevadí. Aspoň snáz odházím kvádry, abych našel cestu k skrytému šunkovému pokladu.
15.54
Jsem nadšen. Jsem pln obdivu. Obdivuji holku. Je úžasně předvídavá. Když šla pro vodu, musela už dopředu vědět, že ji krásně využije na umytí naší prkenné podlahy. Ale úplně předvídavá není. Jinak by vzala vodu do dvou kyblíků. Jeden jí na umytí pěti rozprsknutých vajec, rozkouskované láhve kečupu a půl pytlíku mouky stačit nebude.
Piškot Pišutka v.t.
Foto: Už to vydrhla? Už můžu do kuchyně, nebo ještě nadává?
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?