To jsme tak byly jednou s máter samy doma a ona zrovna ve chvíli, kdy mě šimrala za uchem, prohlásila: Mindo mám nápad, uděláme si pohodové odpoledne, a shodila mě z klína. Zpozorněla jsem, protože jak náš páník říká, když má máter nějaký nápad, tak to většinou nedopadne dobře. Zatím si ale pustila takovou umňoukanou hudbu, prý relaxační, uvařila si kafe a obložila se časopisema. Chvilku se nic nedělo, ale potom donesla z koupelny takový růžový kelímek a řekla mi, ať do toho nestrkám čumák, protože je v tom pleťová maska, a kdyby páník věděl, kolik ta sranda stála, tak se z toho osype. Myslela jsem si, že kdyby páník věděl jen o polovině věcí, které si máter výhodně pořídila, tak je osypanej celej rok, ale já mu to říkat nebudu. Pak si postavila na okno takové jak říká mobilní zrcadlo a začala si patlat na obličej tu hmotu z kelímku. Já jsem se posadila na stůl a sledovala její počínání. Říkala, že za dvacet minut působení toho krému ji nepoznám. Tak mě napadlo, že že se na ni ještě musím zblízka podívat, dokud ji poznám, a odrazila jsem se od stolu a přistála jí na rameni. A to jsem asi neměla dělat. Máter se lekla, shodila zrcadlo a to srazilo na zem ten zázračný kelímek s pleťovou maskou, který jako na potvoru přistál na zem dnem vzhůru. Dobrá polovina z něho se vypatlala na podlahu. Máter ječela, že mě rozškubne, protože něco takovýho snad není možný. A bylo ještě hůř, protože jak se se hrnula zachraňovat zbytky z toho kelímku, tak zavadila o hrnek s kávou a ta se vylila na stůl mezi časopisy. Na chvíli zapomněla na ten omlazovací zázrak a utírala ze stolu to vylité kafe a namáčela ubrus. Já jsem si zatím očichala ten krém a párkrát se v něm lehce prošla. Kdyby neměla máter na obličeji ten nátěr, tak byla asi rudá jak rak. No a protože jí z toho leknutí bylo nějak horko, tak ze sebe stáhla takovej svetřík přes hlavu a ten krém si z obličeje do něj utřela. Nadávala potom tak hrozně, že jsem si jistá, že za takové výrazy by rozhodně titul Dáma roku nezískala. Já jsem se zatím, než se bouře přežene, uklidila do ošatky a intenzivně si olizovala z tlapek tu pleťovou masku. Než jsme se nadály, tak se "pohodové" odpoledne změnilo v opravdu pohodový a tím pádem pro mě nezajímavý večer. A jak si tak prohlížím tlapky, tak se mi zdá, že mám na polštářcích nějakou jemnou, jakoby omládlou pokožku. No vida, funguje to!
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?