Milé kocouřstvo,
už jsem tady s vámi pár dní a tak bych se ráda pochlubila, jak se mi daří v novém domově. Jmenuju se Drusilla, ale doma mi říkají Tlapko. Už je to mnohem lepší, než na začátku. Všichni jsme si na sebe docela zvyklí, jen dvounožka (jak jí říká Cori, asi se toho budu taky držet) si stále myslí, že jsem neschopné kotě. Roztomilá určitě, ale neschopná ani náhodou. A proto jsem se rozhodla, že jí to dokážu. Sama mi velice nahrála tím, že byla nakupovat. Prý aby měla o víkendu co jíst. No při prvním průzkumu nákupu jsem zahlédla šunku, nějaké kapsičky a konzervičky pro nás (pochvalně jsme se byli přitulit), a ostatní zbytečné věci, které neznám. A pak přišla má chvíle. Na to, že se známe teprve pár dní, jsme se dokázaly úžasně s velkou kočkou sehrát. Dvounožka nachystala chleba s paštikou a chleba se šunkou a ve chvíli, kdy šla po sobě uklidit věci do ledničky, jsme se vrhly na linku. Každá jsme z jedné strany chytily dva plátky šunky a než si toho všimla, tak jsme byli schované a najezené. Jeeenže pak už to vypadalo, že se k ničemu nedostaneme. Ale dvounožka jak byla roztržitá, tak šla pro novou šunku do ledničky a nechala bez dozoru druhý chleba. Věděli jste, že dvounožčí paštika je lepší, než kočičí? Každopádně je. Mnohem lepší, ale už určitě není na chlebu. Nebo aspoň na jejím ne. :-) Za to prskání o netrvanlivosti šunky, a vůbec jídla od mého příchodu, to stálo.
Doufám, že kočičí spolupráce bude i nadále pokračovat.
A teď jdu spinkat, abych to všechno dobře strávila a vymyslela, čím zase dvounožku překvapit. :-)
Zatím se mějte krásně... a kdyby byl kousek šunky navíc, dejte vědět :-)
Vaše Tlapka (joo a ta fotka - to jsme měli přípravnou válečnou poradu - Jak získat řád šunky zlaté) :-)
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?