Jak se o mě panička bála

Jsem to ale vykuk :) Jsem v říji a to je hrozná sranda, chtěla bych kocoura a to fakt hodně, tak ho dnem i nocí volám, vystrkuju všude svoje nádobíčko, abych to náhodou nepropásla, a kocour pořád nikde. A jelikož mi chybí ta chlapská náruč, tak se mazlim s kde čim, s nohama od křesla, s polštářem, s igelitkama, co jsem si znova nanosila pod postel, a jak panička říká, s kdejakym bordelem. Není divu, že jsem si při tom mazlení zanesla něco do oka, děsně mě to tam ale štvalo, tak jsem to lovila packou tak dlouho, až mi oko tak nateklo, že mi celá mžurka koukala ven a já očíčko nemohla ani zavřít. Pchá, to byste měli vidět paničku, jak se bála, co mi je:-) normálně z toho i chvíli bulela, bábovka jedna. A protože je to bábovka nejbábovkovatější, tak dokonce utekla, když se vrátila, tak přinesla nějakou lahvičku, z ní mi trochu nakapala do očíčka a to mi splasklo a bylo po srandě. Ale stálo to za to, vidět jí, jak se o mě bojí, někdy si to zopáknu.
Jinak je tu všechno po starym, na tu říji teď pro samý očíčko a strašení paničky pomalu zapomínám. Panička z toho má radost, ale já moc ne, já bych radši toho kocoura. Kocour prej nebude, ale za to bude to slibovaný šmik šmik. Já teda nevim jaký, ale jestli je to lepší než kocour, tak rozhodně nejsem proti.

Mějte se hezky, kocouři, a pořádně zlobte :)

Sdílejte!  |  O sdílení

2 komentáře

Reklama
Reklama