Tak dneska je mami zase po delší době doma celý den, nikam nešla, nejela, prostě je víkend. Je totiž trochu chřipková, nebo co. Jsem doma, polehávám na okně, na posteli, dostal jsem šunku, docela prima den. Až na to, že když mě mami krmila tou šunkou, viděl jsem na posteli vedle ní takové ty divné bílé kulaté FUJ, které do nás všech jednou za nějakou dobu cpe. A když říkám cpe, myslím to doslova. A když jsem tam ty pilule viděl, řekl jsem si, že dnes tedy ne!!! Nenechám si kazit takovou pěknou sobotu. A to vám ještě musím říct, že to není tak dlouho, co taky byla doma a já skončil ve vaně. Prostě mě chytila, zavřela za námi dveře a už mi tekla voda do kožicha. Věřte mi, že se mi to pramálo líbilo, ale protože jsem hodný kocour, vydržel jsem. Sice jsem vyhrožoval, bručel a syčel, ale vyskočil jsem až skoro na konci sprchování. Dostal jsem vynadáno, že prý tam ještě nějaké bublinky zůstaly, ale dopadlo to pro nás oba relativně dobře. Celé odpoledne se potom můj kožich podobal hadru na podlahu, ale lízal jsem a snažil se moc a večer už to bylo v pohodě, jen podsada byla vlhká, proto byl zákaz vycházení, neboť venku byl docela slušný mráz.
Haninu koupání taky neminulo, ta se koupala ve středu, protože se mami rozhodla, že nám tu protivnou zimu vylepší čistým kožichem. Je to totiž manévr, jak můžeme zůstat doma a nemusíme být v dílně, prostě řekne páníkovi, že je kočička mokrá a musí se hřát u radiátotu, a on nemůže protestovat. No a Hanina se sprchovala ve sprchovém koutě, hubovala, vyhrožovala, ale stála a držela, protože ona je ta nejhodnější kočička. Mami ji potom sušila a česala a moc si to prý užily.
No ale abych se vrátil k těm protivným pilulkám. Vidím, jak mami tu pilulku láme na kousky a už mám na hlavě anténky. Pozor, Jaffo, bude ti to schovávat do šunky. A taky jo. Zamotala to do kousku masíčka a dala mi to. Chacha, ani náhodou, broukl jsem si. Šup a už ležela šunka i s kouskem prášku na posteli. A znova, a znova, no má ta mami trpělivost. Abych jí udělal radost, jednu čtvrtku prášku jsem polkl, ale ty další ne a ne. Když to nešlo v šunce, zkusila mami juniorpastu, kterou my všichni moc rádi. Neee, já vím, že tam je, NECHCI!!! Jak měla tu čtvrtku prášečku na prstě v kupce pasty, nabídla jí Hanině. Nee, já se na vás dívám, vím, co děláte, dneska pastu NECHCI!!! mňoukla Hanina a se zvednutým ocáskem odpádila do ložnice. Mami se sebrala a odešla. Šla do dílny, komu tam prášeček dá?? Přišla spokojená, bez odmlouvání porci pasty s práškem snědla Beuška. Tak a teď už snad dá pokoj, říkal jsem si. Ale to jsem se fakt spletl. Vzala další půlku prášku, zaklekla mě kolenem, otevřela mi tlamičku a i když jsem bručel, skučel a protestoval, byl jsme pokořen. Držela mi nos, tlapkami jsem byl připlesknut ke křeslu, což mi nedovolilo se bránit, a nezbylo mi nic jiného, než polknout. Pustlila mě a moc mě chválila, že jsem hodný, že jsem šikula. NEJSEM!!! Jsem zbabělec, jsem vrcholně naštvaný a rozzlobený, byl jsem krutě pokořen, byl jsem v nerovném boji překonán!! Jen počkej, mami, příště ti to jen tak nedaruju. Ale zase na druhou stranu, vím, musí se to, ale kocour se bez boje nedá, to snad chápeš!!!
(Jo a Haninu prý s další půlkou prášku dohonila v ložnici na okně a ta to raději vzdala bez boje a pilulku spolkla, holky se prý neperou.)
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?