Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...
Datum8. února 2009  |  KočičákPiškot Pišutka  |  Zobrazení celkem/dnes1 025 480 679x / 1x

Mňautobiografie pana Profesora - Inventarizace

17. 1. 2009
Jsem rozdvojenej kocour. Mám rád holku. Nemám rád násilí. Holka se ho chce dopustit. Násilí. Jsem hluboko ve studovně, ale slyšel jsem ji dobře. Shání nějakého chlupatého blba. Aby ho mohla zakousnout, přerazit a zmlátit. Jo, jo. Holka má prostě špatnej den. Už když dorazila domů, řekla, že padá hlady. Že si uvaří to nejrychlejší, co se uvařit dá. Řekl jsem, že také padám hlady. Holka významně pohlédla na misku plnou granulí. Řekl jsem, že padám hlady na šunku. Holka řekla, ať zapomenu. Dávala při tom pánev na sporák. Máslo na pánev. Šunku na máslo. Slinu na podlahu. Jsem upustil. Já. Holka řekla, ať mě ani nenapadne se jen přiblížit. Pozdě. Už mne to napadlo. Holka byla ve střehu. Byl jsem v ještě větším střehu. Vonělo to. Vlila na šunku vajíčka. Pořád byla ve střehu. Pak někdo zazvonil. Holka řekla, ať to ani nezkusím. Šla otevřít. Nebyl čas nic zkoušet. Musel jsem konat rovnou. Konal jsem obezřetně. Bylo potřeba se nespálit. Konal jsem rychle. Ani jsem moc nekousal. Věděl jsem, že podle slizké cesty z vajíček holka půjde najisto. Šla. Pod židlí našla rozblemtaná vajíčka a ožužlané zbytky. Nestačilo jí to. Je neskromná. Začla se shánět po objektu, na kterém by vykonala násilí. Nechápu. Místo, co by si vzala kus chleba, aby nevyhynula, chce spáchat násilí, aby vyhynul někdo jinej. Kdybych neměl rozepsáno několik spisů najednou, šel bych jí domluvit. Vražda není řešení. Někdy. Teď ale nemohu spisovnu opustit. Jsem velmi inspirován. Šunka na mne působí vždy velmi inspirativně. Šunka, vylepšená vajíčkem a trochou másla, je pro inspiraci vůbec nejlepší.

19. 1. 2009
Jsem zmatenej kocour. Mám rád holku. Holka říká, že má ráda nás. Všichni víme, že tady máme všichni nejradši mě. Tak proč holka koupí jen jednu hračku, když jsme čtyři? A to prý tu hračku koupila sobě. Nemám rád, když se někdo nechce dělit. Holka se nechce dělit vůbec. Řekla, že její nová fleška není na hraní. Přitom musela vidět, že je na hraní jako stvořená. Dobře se nosí v zubech. Dobře se s ní hraje fotbálek. Tsunamissy ji umí dobře vyhazovat do vzduchu. I Hrocha zaujala natolik, že za ní asi pětkrát popoběhl. Holka, když to viděla, nepopoběhla, ale přímo vylítla. Opět přislíbila, že z nás nadělá několik menších. Dva menší kousky zatím udělala Kalassymita. Z flešky. Holka ji začala rafinovaně schovávat. Flešku. Ne Kalassymitu. Tu by do malé zásuvky v skříňce na stole nenarvala. Fleška se tam vešla. Packa Tsunamissy také. Se vešla. Do otvíracího zářezu zásuvky. Dali jsme s fleškou prima fotbálek. Holka také dala. Nám. Jména, kterými nemohu svůj deník poskvrnit. Pak dala flešku do jiné zásuvky. Tu Tsunamissy neotevře. Nevadí. Nemůže umět všechno. Stačí, že se naučila vytáhnout flešku z díry v počítači...

26. 1. 2009
Jsem uznalej kocour. Dovedu ocenit spolupráci. Souhru, která vede k dobrým výsledkům. Dnešní výsledky spolupráce byly velmi dobré. Pochutnal jsem si. Přitom to původně vypadalo, že holka dodrží slovo a nedá mi ani kousek. Řekla to, už když dávala vonící balíček z tašky do lednice. Tenkým, výmluvným hláskem jsem oznámil, že jestli nedostanu kousek, vyhynu. Holka mi netenkým rozhodným hláskem oznámila, že tentokrát mám fakt smůlu. A že nemám provokovat. Že ještě nemám odpuštěnou tu šunku s vejci. Tsss. Tss. Zaparkoval jsem se na křeslo. Promýšlel jsem zásadní body spisu Kdo si počká, ten se dočká. Dočkal jsem se. Večer holka vložila pochoutku na pánev. Situace byla kritická. Mohl jsem být utopenej kocour. Topil jsem se vlastními slinami. Topil jsem se v zoufalství, že holka se nechce dělit a ani menší holky se nechtějí dělit. Pak holka dala pochoutku na talíře. Talíře dala na stůl. Vzchopil jsem se. Předvedl jsem svou nejzdařilejší etudu, nazvanou Kocour zoufale prosící o sousto. Vlnil jsem se. Žadonil jsem teninkým hláskem. Levou přední tlapkou jsem si hladil bradičku a naznačoval, kam má být soustu vloženo. Výmluvně jsem kulil oči. Byl jsem dokonalý. Kámen by se ustrnul. Holka se neustrnula. Řekla, že nic nedostanu. Že je to mastné, smažené, slané. Trpěl jsem. Holky se chystaly usednout ke stolu. Padla na mne beznaděj. Pak padla rána. Velká. V pokoji. Holky vylítly. Letěly do pokoje. Letěl jsem také. Na židli. Zasekl jsem drápy. Pochoutka letěla. Pod židli. Pak letěla do kocoura. Holka měla pravdu. Bylo to mastné, smažené a slané. Bylo to moc dobré. Polykal jsem velmi rychle. Ještě jsem v sobě neměl ani polovinu, když se vrátily holky. Velká holka nesla zbytek kytky, kterou shodily tečkované katastrofy. Menší holka koukla na svůj talíř a zavřeštěla: „Mami, kde je moje...??“ Velká holka koukla na talíř. Velká holka zařvala. Ze stropu upadl kus omítky. Z křesla leknutím upadl Hroch. Pochopil jsem, že nastal čas zjistit, jestli dokážu předběhnout zvuk a světlo. Dokázal jsem to. Holky viděly jen mourovatou žíznivou čáru, jak vypálila zpod židle. Smykovala po lině a moc se snažila nepřišlápnout půlku jitrnice, kterou držela v zubech...

Piškot Pišutka v.t.



Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+







8 komentářů

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

 Sylvie
Kocouřák Sylvie  Datum11. února 2009 14:12

Opravdu skvele, od srdce jsem se zasmali. Reknu ti jsi opravdu cislo :-) Hned bychom te brali do party.. :-) Piskotek & Guru.

 adelnik
Kocouřák adelnik  Datum10. února 2009 11:52

úžasný cit pro detail, pane profesore!

EvaNo
KocouřákEvaNo  Datum10. února 2009 11:29

Říká se, že co se škádlívá, rádo se mívá. A tyto deníčky jsou psány s opravdu velikou láskou.

 Iva Goli
Kocouřák Iva Goli  Datum10. února 2009 8:15

Vážený pán profesor, sme hromadne zdesení pomermi, ktoré vládnu vo Vašej domácnosti - zjavne by mala zasiahnuť Strana kočičí packy a dať veci do poriadku:)))))

beta.1
Kocouřákbeta.1  Datum9. února 2009 23:32

Pane profesore, asi vám lidská strava víc chutná, domluvte se s Holkou, ať vám podává od svého stolu, nemusel by jste se stravovat takovým, pro vás určitě nepříjemným způsobem. Napětí způsobuje žaludeční vředy!Já bych vám vyvářela, kdyby jste měl zájem!:-))))))

 Minda
Kocouřák Minda  Datum9. února 2009 10:59

Správněj kocour prostě musí využít příležitosti a okamžitě konat! Jen tak
dál Piškotku a hodně úspěchů :-)

Betty
KocouřákBetty  Datum8. února 2009 21:01

No já to pořád říkám, najíst mu nedají, podmínky k bádání nezajistí, to je teda život. Piškotku, zlatíčko, nezoufej, pomoc se blíží, příděl šunky už je na cestě.

tasma
Kocouřáktasma  Datum8. února 2009 20:22

Chudáčku mourovatý, nespravedlivě stíhaný... Vždyť ty se jen snažíš, aby tvoje Holky neměly moc cholesterolu z másla a vajec a moc tuků z jitrnice, žejo ? =o))

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama
Reklama

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2024

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top