Drazí kočičáci,
skoro půl roku jsem se neozvala. Ne že bych nechtěla, ale nemám moc času. Začátkem školního roku se na paničku navalilo spoustu školy a já s Elišákem bereme jako povinnost paničce pomoct. Před Vánoci jsme jí pomáhali s vymýšlením dárků pro ostatní, ale Elišáčkův nápad koupit babičce pelíšek se moc nelíbil, což nechápu, protože já ten svůj pelíšek mám moc ráda. Po Vánocích panička potřebovala vytáhnout známky nahoru, takže jsme jí s Elišáčkem museli vysvětlit procenta (úroky), stavby trojúhelníků pomocí výšek a těžnic a nakonec výpočet nuklidů. To se nám moc dobře povedlo, protože panička měla z matematiky dvojku, protože vyjímečně nepokazila čtvrtletní test, a z chemie měla dokonce jedničku. Tak jsme na ní s Elišáčkem hrdí, kam to dotáhla. Až na vyznamenání!
Potom jsme paničce radili při předělávání jejího pokoje, pomáhali jsme při výběru barev. Nyní pracujeme na výběru barvy nábytku. Máme tedy vymalováno, nový koberec, křeslo, stůl, PC stůl, šuplíkový díl. Občas paničce pomůžeme na počítači, zvlášt s psaním, taková chůze po klávesnici nám dělá dobře.
Ale panička je hodná a ví, že když jí pomáháme, tak si něco zasloužíme. Denně čistí záchody, večně nám doplňuje pití a mléko (to nám oboum moc chutná), stará se, abychom se měli co nejlíp.
Elišáček má rád sladké, tak se někdy sebere a prostě si odněkud vezme kus bábovky, mufinů nebo něčeho jiného.
Máme se prostě skvěle. Mimochodem, v pokoji s našimi mističkami, je dokonce i klec s křečkem... Moc rádi se koukáme, ale ještě lepší je to v pokoji u paničky, kde je akvárko s rybou... To je nejlepší podívaná, i když Eli někdy rád sleduje i pračku.
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?