Zabydlování

Pořízení kočičky pro mne byla velká záležitost, jelikož maminka nikdy o takovém zviřátku neuvažovala. Jakmile mě tuto zprávu sdělila, byla jsme šťastná jak blecha. Maminčina kamarádka znala jednoho pána, který měl kočičku čekající koťátka. Jakmile se koťátka narodila, kamarádka od maminky si ihned rezervolala malé tygříkované koťátko s bílými packami. Moje maminka ještě uvažovala pro a proti, ale já jsme doufala, že se konečně rozhodne pro. Poté se domluvila s kamarádkou, že si naši rezervovanou kočičku vezme domů i s tou svojí a my si pro ni zajedeme. Další den nastal pro naši budoucí kočičku a pro mne den D!!! Byla jsem hrozně zvědavá, jak vypadá. Ale jakmile jsem ji viděla, zjistila jsem, že moje očekávání nesplnila, ale přímo předčila!!!! Byla tak pěkná, že ani pomalu své první pocity popsat neumím. Kočička (dali jsme jí jmého Linduška - vypadala jako by se ulindala barvami) byla trochu nejistá a raději se před všemi těmi pohledy schoulila mojí mamince do náruče. Po příjezdu domů jsme ji dali do velmi upravené mistnosti, která je přistavená vedle naší šopky. Místnůstka byla několik měsíců předem čistě vymalovaná, měla v rohu malá kamínka. Linduška zde měla už nachystaný teplý pelíšek, misky, hračky. Byla z těch věcí šťastná, ale byla ještě bojácná a plachá, proto jsme ji raději nechali v klidu. Za pár dnů si na mne velmi dobře zvykla a vždy mne radostně vítala. Běhávala za mnou jako ocásek a na povel mi vyskočila i na rameno. Od té doby se z nás staly velké kamarádky : ))