Něco vám povím. To, co se mi stalo před týdnem. Hrůza, děs běs, Sodoma Gomora.
Byl zrovna pátek, mami Martina trávila dopoledne v práci a velká panička si usmyslela, že upeče medovník. No, když řekne, že upeče, znamená to "já budu komandovat a ty budeš péct". Tím myslela samozřejmě mami. Nakonec odjeli všichni někam do Plzně na nákupy a přihnali se pozdě odpoledne. Mami nadávala, že jde večer někam pryč a nemá čas trdlovat ještě s nějakým medovníkem. Nicméně se do té divné věci pustila. Přidávala mouku pořád a pořád a nakonec měla těsta, že by nakrmila celou Afriku. Ale to není důležité. Podstatné je, že do toho zvláštního dortu se dává taková karamelová sladká a lepivá náplň. A to byl můj problém.
O mně je známo, že skáču na kuchyňský stůl a účastním se všech kulinářských příprav. Teď se mi to ale nevyplatilo. Skočím na stůl, sednu... a! Co to? Co to mám pod zadečkem? Co se to na mě lepí? Rychle utíkám jak namydlený, pardon, nakaramelovaný kocour a nevím, co se děje. Kdybyste to, kočičáci, viděli! Moje nejintimnější partie, ocásek a přilehlé části celé od toho karamelového sladkého cosi a já nevím, co s tím. Utíkám od toho, mňoukám, řvu. Hrůza!
No a nakonec to nejhorší. To, co se mi slibuje už dva roky a stále není odvaha to provést. Koupel!!! Mami mi vzala, strčila do vany, pustila sprchu a už to bylo! Namydlila mě, umyla. Byl jsem tak zkoprnělý, že jsem zapomněl kousat a škrábat a jen tam tak bezmocně stál. Ale přežil jsem!
A poučení? Neskákejte do medovníku, budou vám říkat "karamelová koule". A to je hodně velká potupa pro tygra domácího!!
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?