Já Smoki, šedý moureček s náprsenkou a bílýma ponožkama Vám budu psát tento deníček, aby se všichni dělili s mojima páníčkama o všechny radosti a starosti, co bylo se mnou.
23.12.2004 mě páníček tam, co jsem se narodil, chytil a dal do přepravky, strčili mě do divné věci, kde to vrčelo, nebyla tam ani moje maminka, co mě kojila, ani bráškové, a dostal jsem velký strach, co se to děje. Asi po hodině mě vyndali s přepravky a dali do krabice a znovu do jiné vrčící věci. Už jsem to nevydržel a začal mňoukat, volat maminku. Po dvaceti minutách ta divná věc přestala vrčet a krabice se mnou se hnula. To mě nesly panička a malá panička do nového domova a já měl neustále strach. Najednou se víko krabice otevřelo a já schoulený do klubíčka uviděl páníčka, který mě pohladil po zádech a viděl jsem, jak obejmul paničku a vyhrkly mu slzičky, když mě spatřil. Pak mě vyndal z krabice a položil na zem. Povídal: "necháme ho tady a pojďme do kuchyně, aby se rozkoukal." Hned, jak jsem byl sám, koukal jsem se honem rychle někam schovat. Našel tmavý kouteček a tam si zalezl a byl jsem moc a moc smutný a bál jsem se, co se bude dít? Za dvě až tři hodiny mne páníček chytl a odnesl do tmavé místnůstky a položil na bedýnku s pískem. Chvíli jsem tam byl a pak jsem tam odtuď utekl. Pochopil jsem, že to bude můj záchodek a tam budu moci chodit čůrat a kakat. Já se ale hrozně moc bojím, tak jsem si našel zase jiné tmavé místečko a schoval se. Byl jsem rád, že mám klid, a pozoroval jsem různé zvuky. A nesmím zapomenout na pejska, který si ke mě přičich, a páníček k pejskovi promluvil: "tak, Ťapinko, to je náš nový člen rodiny a nesmíš mu ublížit." Pejsek je starý a já jsem z něho měl velký strach. Po těchto slovech mě pejsek nechal taky na pokoji. Ve strachu a po tmavých koutech mého nového domova jsem se dočkal večera. Večer se celá rodina sešla v obýváku, a tak jsem našel trochu odvahy a vylezl z úkrytu. Když mě uviděli, začali velice pomalu a rozvážně volat: "Smoki!" Tak jsem asi dostal jméno Smoki. Panička položila na podlahu nějakou misku s nějakou dobrotou, protože to vonělo po masíčku. Došel pomálu a ostražitě k misce, přivoněl jsem. Jelikož už jsem měl hlad, pustil jsem se do dobrůtky a snědl vše, co tam bylo, a honem rychle se zase schovat. Když byla už všude, tma vyrazil jsem si prohlídnout, kde jsem se ocitl. Prozkoumal jsem celý byt a ráno se zase schoval.
Tak to byl můj první den v novém domově, kde jsem dnes celkem spokojený a začínám si uvědomovat a mít rád všechny členy rodiny.
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?