Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...
Datum25. června 2009  |  KočičákCipísek L.  |  Zobrazení celkem/dnes1 025 480 639x / 2x

Paní v bílém plášti

Paní v bílém plášti

Ahojky číči a kocourci,
tak jsem zase tu. S bráchou jsme velcí kámoši. Zjistil jsem, že mě má moc rád. Dneska jsme jeli zase k té paní, co má bílý plášť. Samozřejmě sem vůbec nechtěl vlézt do bedýnky, ale dneska v červené skončil brácha. Chacha :D já měl šedobílou, heč. Divil jsem se, že nás vezli zase tou bílou kraksnou. Hrůza, fakt, opět se mi chtělo blinkat. Volal sem o pomoc a nečekaně se mi ozval brácha. Já začal tak hlasitě řvát na celý autobus a chtěl se vydrápat za ním. Ale bedýnka byla pevná, potvora jedna :/ Tak jsem tak řval, ať mě brácha zachrání, ale k mému velkému překvapení jsem zjistil, že není takovej silák, za kterého se vydává, a taky nemohl to červené monstrum rozbít.
Tak jsme tak na sebe řvali přes uličku na celý autobus a chtěli se zachránit navzájem. Dvojnožkyně mi strčila do bedýnky prst, tak aby věděla, že se mi to vůbec nelíbí, tak sem jí seknul do prstu. Prý sem chlupatý zmetek... chacha...
Když jsme konečně vystoupili z té rámusící kraksny, šli jsme k té pani s bílým pláštěm. Tam mě dvojnožkyně zvážily a strašně moc se divily, že vážím 2 kila. Ohromeně na sebe koukaly: "On má 2 kila." "Fakt, jo?" "No faaakt!" Nevím, čemu se tak divily, když sním všechno, na co přijdu. :) Taky vážily bráchu a u toho zase byly jaksi zklamaný, váží jen 3,5 kila... A to je o 6 měsíců starší. Budu prostě silák, větší než on, a pak ho i přeperu.
Nevím proč, ale na ten černý stůl jsem šel jako první. Ta v modrém na mě tak blbě koukala, vůbec nechápu, proč, furt něco mektala dvojnožkyním a ty jen kývaly hlavou. Vůbec jsem se nebránil a najednou mě něco fakt krutě štíplo do zad, jéééé, číči, já myslel, že vylítnu oknem. Nevím, co to ta v bílém udělala, ale držela nějakou zbraň. K ní už nikdy nepůjdu, určitě mě chtěla zabít, ale dvojnožkyně mě stihla zachránit. Honem mě schovala do mé bedýnky a vytáhli Jimma, já mňoukal, ať tam nechodí, že ta v bílém má zbraň. Ale on se nebál, asi měl plán, jak se zachrání. Poslušně si sednul, no já měl vyvalené oči a najednou jsem viděl, jak k němu jde s tou zbraní, tak jsem drápal na dvířka a chtěl ho zachránit, ale pozdě, vrazila mu tu zbraň do zad. Bestie jedna. Pak mu šťourala do uší a pořád mluvila o nějakém svrabu nebo co. Že se nemusí dvojnožkyně bát, že žádný svrab nemá. Co je to svrab? To je určo nějaký vetřelec, který se musí zabít. To mi říká brácha. Že vetřelci se zabíjej. Jsou to dvě noci zpátky, kdy mi ukazoval, jak vypadá vetřelec. Je to černý, velký a dělá to bzzz, jedna paní tady tomu prý říká mňaucha nebo co, no a brácha toho vetřelce chytil a dal mi ho. Tak jsem ho olízl a snědl :D A než ke mně panička stačila skočit, tak já toho vetřelce snědl :D Brácha na mě byl pyšnej, náhodou. Dal mi pak za to pusu :D Prej jsem dobrej.
Tak jsem si řekl, že kdyby brácha měl v uších nějaké vetřelce, že je zabiju. Tak bráchu uklidili zpátky do bedýnky a jeli jsme domů. (zase bílou kraksnou, mimochodem) Když jsme přišli domů, vyskočil jsem z otevřené bedýnky a hnedka běžel za bráchou zkontrolovat ty vetřelce. Olizoval jsem mu je, aby se nebál, ale žádný vetřelci tam nebzučeli, mňau :) No a pak nás dvojnožkyně uplně zdrogovali nějakým žlutým práškem, prej aby jsme neměli červíky. (Zase nějací vetřelci, chjo:( )
Tak já pádím spát, jsem nějakej zmoženej :D Brácha už spí, tak se jdu tulit. Mňau číči :)



Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+







6 komentářů

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

Betty
KocouřákBetty  Datum1. července 2009 19:49

Jéé vy jste super dvojka. A moc krásní kocouři. Zase něco napiš.

Lukeová
KocouřákLukeová  Datum1. července 2009 14:27

tyyyy mňáááu, ještě tramvají? To bych asi nepřežil. My to k vetce máme 10 minut bílou kraksnou a stačí mi to, a myslím, že mluvím i za Jimma :) Jinak vás všechny zdraví :)

 Minda
Kocouřák Minda  Datum1. července 2009 13:48

Tedy Cipísku,že už máš 2 kila, to jsi teda fakt pašák. A to cestování v autobuse muselo být vzrůšo! My jezdíme na vetku taky autobusem a ještě
tramvají a já si vždycky málem vyřvu hlasivky. Tak ahoj a pozdravuj brášku Jimmyho. Minda

beta.1
Kocouřákbeta.1  Datum1. července 2009 13:14

Cipísku hezky jsi nám to sem napsal.jste s bráchou moc pěkní kočičáci:-)

 Anetka
Kocouřák Anetka  Datum1. července 2009 12:41

Cipísku souhlasím, vetřelce třeba eliminovat. Já, kočka rozvážná, jakmile vidím toho černého létajícího hmyzáka, tak se změnín v šelmu a jdu tvrdě po něm. Nic mě nazastaví, ani jakékoliv předměty na stole, ani židle, kterou při honu občas povalím. Lovu zdar!

 Anetka
Kocouřák Anetka  Datum1. července 2009 12:40

Cipísku souhlasím, vetřelce třeba eliminovat. Já, kočka rozvážná, jakmile vidím toho černého létajícího hmyzáka, tak se změnín v šelmu a jdu tvrdě po něm. Nic mě nazastaví, ani jakékoliv předměty na stole, ani židle, kterou při honu občas povalím. Lovu zdar!

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama

Nejčtenější

1
RSS kanály (49x)
2
Kdy je možné odebrat kotě od kočky? A proč ... (40x)
3
Kočičí jména (32x)
4
Naléhavě hledáme dobrovolníka pro pomoc ... (23x)
5
Veterinární poradna: Do jaké teploty může být ... (21x)
6
Kočičí rekordy (19x)
7
Námořnické pověry o kočkách (19x)
8
Polydaktylie u koček (19x)
9
Britská krátkosrstá kočka (17x)
Reklama

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2024

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top