25. srpna 2009  |  Mourek Šafaříkovic  |  1 025 480 647x / 4x

Co se to s námi děje?!?

Jmenuji se Mourek, jsem mohutný mourovaný kocourek. Zjistil jsem, že brácha Mikeš vám o sobě už napsal. Abych nebyl pozadu, píšu také.
Kočičáci, poslední dobou zjišťuji, že se se mnou asi něco děje.
Začalo to, když mě panička s bráškou odvezla někam takovou krabicí. Mikeš se v autě počůral, styděl jsem se za něj, ale to jsem nevěděl, že se počůrám taky.
Teda musím vám říct, já jsem se v tom autě bál, byla to moje první jízda v autě. Panička mi říkala, že až se vrátíme, už budeme hodní, nebudeme se toulat a hlavně, že se spolu nebudeme prát.
Když jsme tam dojeli, byli tam nějací dva panové. Panička nejdřív vyndala z přenosky mě, od Mikeše se mi moc nechtělo. Jeden z pánů mě štípnul, „auvajs“, nechci na to už ani pomyslet. Chvilku se nic nedělo a pak se mi chtělo hrozně spát, tak jsem usnul. Když jsem se vzbudil, byl jsem doma, Mikeš ještě spal. Já jsem se otočil a panička hned přiběhla a začala mě hladit a říkala mi: „teď už nebudete běhat za kočičkama.“
Chvilku jsme s Mikeškem bydleli v pokojíčku u paničky. Mamka Mydlinka nás chodila každý den navštěvovat.
Teď už běháme venku, Mikeš pořád zlobí mamku Mydlinku, ta mu to vrací pořádným „propackováním“, já se na ně chvilku dívám, potom mě to přestane bavit a jdu si lehnout na své oblíbené místo k růžičkám.
Mamka Mydlinka se poslední dobou často toulá. Já s Mikeškem už ani moc ne, nějak nás to přestalo bavit. Celý den ležíme na zahradě, hrajeme si spolu, panička říká, že dovádíme, jak kdybychom byli malá koťátka.
Mikeš je na mě ještě někdy zlý, ale to panička hned zakročí a má po srandě. Ale máme se rádi.

Tak zase někdy nazdárek!

Sdílejte!  |  O sdílení

Minda  5. září 2009 10:19

Mourečku, buď rád,že už to máš za sebou. A že vás s Mikešem už toulaní
a pranice nebaví, tak to je jenom dobře, protože alespoň na potulkách
nepřijdete k úrazu. Pozdravuj Mikeše ! :-))