Ahoj kamarádi!
Chvílemi jsem si začal říkat, že dvounožci nějak polevili ve vymýšlení zábavy pro mne (když já jim stále nějakou zábavu přináším), ale nezklamali mě. Dvounožec přišel se zajímavým náčiním a nějakými kbelíky. Vyčkával jsem, co z toho bude. Vzhledem k nervozitě dvounožkyně jsem očekával velké věci.
Pak to přišlo. Dvounožec otevřel kbelík s nápisem primalex a já se dostal do transu. Kam se hrabe šanta kočičí nebo kozlík lékařský. Primalex, to je něco!!! Bohužel, dvounožci si mého úletu všimli a kbelíček přede mnou hlídali. Ale, známe to všichni, že... Pomalí a ne příliš bystří dvounožci hlídají mě, kocoura??? No... jak to asi dopadlo, už tušíte.
Po pár minutách pečlivé přípravy a vypočítání doskoků jsem šel na věc. Využil jsem chvilkové nepozornosti dvounožkyně a hups, skočil jsem přímo do kbelíčku. Ach, to byla slast... Tlapkami jsem se zabořil do té lepkavé hmoty a nasál jsem mou oblíbenou vůni. V ten moment jsem však byl zachycen dvounožkyní a potupně odnesen do koupelny. Tušil jsem, že se nebude konat žádné příjemné čvachtání v umyvadle (cca do 10 cm vody), ale že přijde drsná koupel (nad 10 cm vody). Taky že jo, byl jsem drhnut a omýván, avšak statečně jsem se bránil. Dvounožkyně po koupeli vypadala jako by do kbelíku skočila ona (to jak jsem se tlapkami všemožně bránil koupeli) a ještě připomínala oběť nějaké dravé šelmy (ano, mé maličkosti... bránil jsem se taky drápky a zuby). Po – už ne tak hrozném – sušení ručníkem nastala další zajímavá zábava. Dvounožkyně uklízela - a to mám moooc rád. Musela otřít všechny cákance barvy, vytřít koupelnu, vydrhnout koberce a při tom všem jsem jí asistoval - resp. jsem jí seděl na rameni a kormidloval.
Už se těším na další „zážitek s primalexem“. Dvounožec se prý také těší - říkal, že se hodně pobavil. Budu si ale muset dávat velký pozor, ať neskončím zase v umyvadle.
Váš Damián, primalexový závislák
Sdílejte! | O sdílení
Nejčtenější
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?