Mít či nemít? (vánoční stromek)
Náš život s Agátkou se dostal do zaběhnutých kolejí: jsme trpěnými nájemníky jejího bytu, milostivě nám dovolí, abychom se pohybovali a pokud možno ji nerušili v její důležité činnosti (jako je např. otrhávání zbytků tapet, houpání se na obrazech, skok ze skříně na nic netušícího dvounožce, zalézaní do tašky, připravené na služební cestu (na vyžehlených košilích se báječně spí!). Celkem jsme si zvykli a ani moc neprotestujeme (když o tom tak přemýšlím, tak vážně nevím proč?!)
Z naší domácnosti téměř úplně zmizely kytky, když jsem dostala od manžela orchidej, musela být potupně umístěna na kuchyňské lince, posledním místě, které jsem zatím ubránila před její expanzí.
Rovněž mnoho drobností, které jsem mívala na poličkách, jsem raději ukryla na bezpečnější místo... bezpečnější do té doby, než někdo nezapomene zavřít zásuvku...
Mám také vážné obavy, že trpí... až se to stydím vyslovit... kleptománií. Viděla jsem na vlastní oči, jak elegantním pohybem tlapkou shodila dceřin deodorant přímo do hlubin jedné své prolézačky. No ano... jistě... v naší domácnosti samozřejmě přibyly i další pelíšky a prolézačky a škrábadla. V knihách přece píšou – pořiďte kočce škrábadlo, aby si mohla brousit drápky a neničila nábytek. Dokonce i popisovali, jak kočku naučit, kde může drápat a kde ne. Cha. CHACHACHA!!! No... možná platí podobné postupy na kočičky vzorné a ušlechtilé...
Naše Agátka se na mě podívala pohledem číslo: (TONEMYSLÍŠVÁŽNĚŽENE?!?), pečlivě si škrábadlo prohlédla, ukázala mi, jak by eventuelně mohla na něm škrábat, kdyby se jí teda chtělo, a za mého úpěnlivého: chytrá Agátka, no ta je hodná Agáťulinka!! se otočila a mazala na svůj oblíbený roh do kuchyně, aby dokončila dílo zkázy a rozcupovala poslední zbytky tapety. Nemyslete si, nevzdávala jsem to... tedy aspoň ne hned... ale když jsme podobné kolečko absolvovali po stopadesáté, přilepil muž na inkriminované místo v kuchyni kus hrubé látky, která se Agátce taky náramně líbí.
Další kapitolou je její zkoumavá povaha... sedím v křesle a vidím, jak opatrně tlapičkou posunuje hrnek na hranu stolu... opatrně, pomaloučku...
Agáto!!!
Lup a hrnek je na zemi a Agátka na něj zamyšleně hledí...
Zkoumá Newtonovy zákony, prohodí muž od novin klidným hlasem.
Myslím, že ji Newtonovy zákony pobavily, protože od té doby je shazování hrnků její oblíbenou zábavou.
Neblbni už! Domlouvám jí... VŽDYCKY spadne na zem! Agátka pohodí nedůvěřivě hlavičkou a její výraz jasně říká: co když ne!
Takže teď stojíme před závažným rozhodnutím: stromek ano, či ne. Mám takové nejasné tušení, že samotná existence stromku bude pro Agátku velmi zajímavá... a co teprve moje milované, po léta opatrované ozdoby? Aby zkoumala Newtonovy zákony na nich??
| O sdílení
Luci + 4 26. prosince 2009 15:33
Agátko, jsem moc zvědavá, jestli u vás byl - nebyl stromek.... A jestli byl, jak se ti líbil? :-)
Pavla5 22. prosince 2009 22:45
Z Agátky je nádherná kočička. A co se týče Vánoc, taky probíráme, jestli stromek ano či ne. A mám takové tušení, jak to dopadne - u nás i u vás. Stromek ano, ozdoby ano, rozmlácené ano, odpuštění pro nejmilejší kočičku (u nás kocourky) ano...
Cipísek 2 18. prosince 2009 17:04
Krásný zápisek, my jsme to loni ukotvili ozdobnou šňurkou ke stropu, kde jinak visí kytka a v pohodě. Máme umělý, ale Cipisek ho stejně ozkoušel a díky záchranému lanu se to obešlo bez mrtvých ozdob.
Cecil 17. prosince 2009 18:00
Přečtěte si můj loňský vánoční zápisek "Vánoční rady" ať víte, do čeho jdete. Jak já se na ten stromeček těším. Agátko, jsi správná kočička a čkověkům nakonec dojde, že všechny vánoce před tebou nebyly vánocemi.
Raika 17. prosince 2009 8:27
Ano, ano, toto dilema je velmi aktuální, doma to probíráme stále, neb spolubydlíme s kočičkou podobného ražení jako Agátka. Už jsme se smířili se stále padajícím stromkem, ale co na něj? Mám slámové ozdoby - ty cupuje s radostí (už jsem vyzkoušela), ožírá jehličí, i umělé. A perníčky zas miluje naše starší kočka, v jakémkoli množství... Takže u nás nejspíš bude holostromek z modřínu...
janina.z 16. prosince 2009 20:09
Agátko, perfektně jsi zvládla výchovu dvounových! Pustila jsi se i dovýuky fyziky!!! A dvounohá je vynikající zapisovatelka!! Rodinné stříbro uložit a použít slaměné ozdoby... Je to dokonce tradice :-)) U nás to bude také tak.
Minda 16. prosince 2009 16:40
Tak podobné dilema jako vy řeším letos i já. Náš Micin je ještě kočičí
mrně a nic nenechá na pokoji. Minda je sice už rozumná kočičí dáma, která
vloni stromeček sice vzala na vědomí, ale jinak ho ponechala v klidu a míru.
Ovšem s příchodem Micina se začíná i ona nějak vracet do koťěcích let
a při blbinách mu zdatně sekunduje :-)). Ale asi dám na názory ostatních
a přece jen to i letos zkusíme. Nakonec pod co by Ježíšek dárky kočičákům
nadělil ne? :-))
Leemet 16. prosince 2009 15:56
Krásný deníček, Agátko. Stromek určitě ano. Ony kočky jsou zcela nepředvídatelné. Loni jsem se těšila na kočičí řádění okolo stromku, nakoupila nerozbitné ozdoby a bylo prd. Kočky si stromku ani nevšimli. Letos mám nový přírůstek, tak doufám, že stromek dostane řádně zabrat:))) Třeba Agátka taky překvapí:)
pet5ka 16. prosince 2009 13:31
Teda Agátko ty jsi vyrostla... je z tebe překrásná kočičí slečna :-) Moc se přimlouvám, aby ti domů pořídili vánoční stromeček. Určitě to přinese spousty nových zážitků, které nám zajistí další krásný zápisek do tvého úžasného deníčku :-))))
Sylvie 16. prosince 2009 11:50
:-)))))))))))))))))))))))))))))))))))) To se ale fajn cte :-) Stromecek urcite poridte, byva to legrace....muzete se treba s manzelem vsadit dopredu kolikrat vam ho skaci :-)))) A piste casteji! :-)
tasma 16. prosince 2009 11:19
Muhehe, jak já dobře tohle vše znám! Houpání na obrazech, rvaní tapet (některá místa v bytě máme raději "vytapetovaná" už kobercem), lození do tašky atd...=o)). Takže stromek ano, rozbitné ozdoby ne. Já v minulých letech přes den, když jsem v práci, vynášela stromek na chodbu, protože jsem měla obavu, že by se mi Bondyš mohl uškrtit na světelných řetězech. Jo a bacha na lamely, některé kočky jsou prý schopné je sežrat. Takže hezké Vánoce, budete je mít na 100% hodně veselé ! =o))
LA 16. prosince 2009 10:36
Stromeček rozhodně ano. A jestli chcete ostatní lidi v tomto stresovém období pobavit, tak rovnou požadujte po prodavači stromeček, po kterém by se kočce dobře šplhalo. Jako ozdoby doporučuji perníčky: jsou estetické, jedlé a nikdo od nich nečeká, že by měli vydržet do příštích Vánoc. Důležitější je promyslet logistiku s kaprem.
miluche 16. prosince 2009 10:26
Stromek bych určitě pořídila minulý rok jsme ho měly přivázaný a světe div se vydržel, krom jedné ozdobičky........... Z Agátky se vyklubala číča jak se patří.
KOČKMNAU 16. prosince 2009 10:24
Vy máte ale šikovnou kočičku, je to velikánské štěstí a radost!!Ozdoby po babičce nechte v krabici, kupte nerozbitné a budete mít Šťastné a Veselé Vánoce!!To mám vyzkoušené, stromeček v květináči, ozdoby, umělé, neroznatelné od skleněných, krásné, v jedné barvě, všude se kutálející pod nohama a kočičky všechno nové zkoumají,účastní se všeho, stěhují, uklízí, balí dárky, vybalují, pečou a všemožně vypomáhají. Přeji Vám Šťastné a veselé kočičí svátky....
Laďka 16. prosince 2009 9:53
Dilema, zda kočkám pořídit nové šplhadlo (stromeček) mám taky. O loňských Vánocích se Beďule s Vločkou ještě sžívali s novým prostředím, byli jaksi "připosražení", takže byly cupovány pouze lametky a někdy i snědeny a poté tahány ze zadečku... ehm :-)) Nyní je ze smečky úspěšná demoliční četa, takže když vidím, jak postupně ničí svícny a kradou z nich ozdoby, obávám se, že stromeček lépe nedopadne. Ale co by pro ně člověk neudělal, že?.-)
Agátko, jsi krásná kočička, chtělo by to více foteček. Zápisek je opět skvělý :-))
Eva V. 16. prosince 2009 9:31
Agátko, zbývá ještě mnoho zajímavých zákonů. Naše kočička tuhle vyzkoušela Archimédův... Nebyla z něj příliš nadšena.
Ozdoby?no, kočičí. Myšky, dobrůtky, kousky ryby - ta po pár dnech spolehlivě zavoní celý byt. Kdo je paní domácí? Kdo trpěný podnájemník?No proto,,,
E, V
janča 16. prosince 2009 8:54
No jistěže stromek ano!! A hodně vysoký a lehce prořídlý, aby se jí mezi větvemi dobře šplhalo. O čem by byl další úžasný zápisek? A ozdoby?... nejlépe " rodinné stříbro" po prapraprababičce :-))) Nééééééé, jasně, lepší jsou slaměnné, s těma se i báječně hraje a nebo nerozbitné z Ikea. Čert a Agátka vem tradice a estetiku :-)))) U nás to je taky tak.
Interima 15. prosince 2009 10:14
Skvěle popsáno :-))))) A co umí Agátka s hrníčkem, my umíme s pořádným kladivem, přesně v momentě, kdy se přímo v místě dopadu vyskytuje noha dvounožkyně :-))))))))))))
adelnik 15. prosince 2009 9:51
No ne, Agátko, ty jsi ale vyrostla. Je z tebe moc krásná kočičí slečna! :-) A zápisky tvé dvounohé jsou čtivé, a moc fajn napsané. Těšíme se na další!
Milena 14. prosince 2009 21:35
Tak každý den se chodím dívat, jestli náhodou Agátka něco nenapsala...a dneska bych to málem prošvihla. :-( A přitom je to tak pěknej zápisek. No jo, dělaj mršky všechno po svém a hlavně tak, aby nás udržely v pohybu. Zkrátka nám neustále trénují instinkty. Roztomilá Agátka coby kleptomanka mě pobavila. A stromek určitě ozdobte. Aspoň bude o čem psát. Hlavně v případě, že to s ním dobře nedopadne. Už se těším.
Betty 14. prosince 2009 21:25
Super zápisek jako vždy :-)) Agátko, si moc krásná kočička, mňoukni dvounožce, ať dá nějaké tvé fotky do galerie. Stromeček jsme pořídili živý v květináči, velkém, ten hned tak nějaká kočka neschodí. A ozdoby? No slaměné, ty jsou nerozbitné a dokonce při nejhorším i jedlé. Nebojte, zvládnete to taky :-))
beta.1 14. prosince 2009 16:38
Sláva, tak jsme se dočkali dalšího pokračování povídání o Agátce. Jako vždy perfektní. Také se přikláním k pořízení stromečku, ale nerozbitné ozdoby jsou určitě nutností:-))))).
Laalaa 14. prosince 2009 12:31
Opět moc hezký zápisek. A vánoc se nebojte. Stromek postavte do rohu a pečlivě ho ze dvou stran přivažte ke zdi, pokud můžete pro jistotu i ke stropu. Krásné skleněné ozdoby, raději vyměňte za nerozbytné z ikeei nebo ty ze slámy. Pokud i tak chcete mí skleněné, raději je umístěte do horní třetiny stromečku ;-). Hodně štěstí
Alča 14. prosince 2009 12:23
hi hi parádní čtení. No u nás to proběhlo dobře. Na spodní větve jsem dala zvoneček (jinak buď slámové nebo háčkované ozdoby) holky si pinkaly do zvonečku a byl klid. Vloni náš nový přírůstek byl trochu divočejší, ale stromek nespadl.:-))
Silvie OK 14. prosince 2009 8:45
Agátko, jako vždy úžasný zápisek :-) Děkuji za zpříjemnění pondělního rána! Představa, jak zkoumáš Newtonovy zákony mě dostala :-))) Mimochodem, dilema se stromkem máme taky :-)
Luci + 4 14. prosince 2009 0:35
Agátko, poděkuj moc dvounožkyni za další úžasný zápisek. Tvé studování Newtonových zákonů mne rozesmálo. Je z tebe nádherná slečna kočka. A stromek??Určitě pořídit!!Přece byste Agátku nepřipravili o radost ze slézání stromu až na vrchol, kácení stromu a hlavně, radostné pinkání do těch báječných kulatých blýskavých předmětů na stromu. Ze své bohaté zkušenosti doporučuji oblíbené památeční rodinné ozdoby uklidit hodně hluboko do skříně a zakoupit ozdoby nerozbitné. Nerozbijí se ( většinou) a báječně se kutálí po podlaze.-))
Matylda 2 13. prosince 2009 22:53
Jéééééééé, Agátko, Ty jsi už tak velikáááááááááááááá a krásnááááááááá kočička, jůůůůůůůůůůů... tak kleptomanka prý, pak napiš, na kolika hrníčcích sis už vyzkoušela ony zákony pana Newtona :-)).
Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.