Mňauvajs kožešinz... :-P
Tož děcka, pome sa zamyslet nad pojmem Vánoce... jako co to jééé??? Nejdřív se mi holka s velitelkou smečky zblázní a hučej po celym pelechu s takovou divnou věcí, co strašně řve, a veškerej můj pracně vytvořenej čurbes s rozházenejma granulema mně to zežere - doslova vysaje!!! Jo? Pak si tady jako voháknou nějakej prašivej strom různejma provokativně třpitícíma se hovadinkama, kterejch se nesmim ani dotknout, poněvač mě pak přistála holky packa na zadečku... no a párkrát i noviny na hlavičce od dvounožáka... a nakonec si tady smrděj nějakejma pokrmama a já z toho jako nedostanu? A-a-a... holka si dovolí vyměnit hadry v pelechu, který jsem tak pracně navoněl za nějaký čistý květinový smrady? Vůně čistoty a lučního kvítí - co co? A vrcholem toho všeho je, že si rozhážou nějaký krabice, který nejdřív pracně do noci balej, aby pak papír rozškubali během 5 vteřin? No, né že by se mně tahle část nelíbila, ale na protest, za tenhle teror, jsem to pěkně prospal u Maxe na škrabadle, :-D si nemyslete. Kámoška Emča házela celej ten "vánoční" večer Zagorku v pokojíčku. Na nás si totiž s nějakou pohádkou o nahatym miminu s holym zadkem, co rozdává děckám dárky, jako fakt nepříjdou... vážně nevim, proč jsou z tohodle večera všichni tak paf!!! Jedinou výhodu to má... dostal jsem od holčiný ségry z prvního vrhu něco, co jsem ještě neznal. Do čista úplně čistýho tuňáka... no, jako dobrý no... tak jsem to koštnul a něco si nechal na potom. Jenže to jsem neměl dělat. Můj úžo bůžo kámoš Max Cavalera, kterej je zapřísáhlej anorektik, jako jediný jídlo, kterym nepohrdne, je zrovinka ten zmiňovanej tuňák. Tož ho zežral jak sobě, tak aj mně ten zbyteček... no neva. Já si zase pokaždý pochutnávám na jeho granulích pro "citlivej žaludek" :-D
No... dvounožáci se krmili... děs... Max naježenej na skříni - jako vždy - a já to zalomil na již zmiňovanym škrabadle a Emča v pokojíčku. Ale na konec tu mojí kámošku přeci jen zlomili. Začli horlivě cinkat zvonkem a jako že Ježíšek, a ta chuděrka začla povídat něco o tom, že se ho bojí a že tam nejde a že od něj nic nechce - no komedie!!! Prostě jí ty dary měli dát rovnou do pokojíku a holka moje by si s nima už poradila. Mezi náma... žádnýho Ježicha jsem neviděl. Jen dvounožáky, jak děsně tajemně rovnali dary pod strom... ale já si dál pěkně užíval svojí vánoční siestičku. Ale oni na tu mojí kočenku vyzráli. Otevřeli dveře do pokojíčku a obýváku tak, aby její krásňučkatý očénko zavadilo o takový dvě divný barevný prkna a byla pod stromem. Nevim, k čemu jsou ty dvě laťky dobrý, ale asi se to dává na spodní dvounožácký tlapuchy... myslim, že Emča vykřikovala LYŽE, LYŽE!!!
No, darů bylo požehnaně. 3/4 byly pro kámošku Emču a zbytek si rozdělili dvounožáci, Max a já :-) Teda, holka nám to rozdělila, páč já dělal, že se jako těžce neúčastnim. Na konec jsem dostal dvě myšky, pytel mňamózního granuláckýho papání a taky nějaký kapsičky. Takže, až na ten humbuk s nahatym miminem, to docela ušlo.
Tož sa mějte, kožešinky moje,
mňauvajsky Jack :-P
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?