Dobré ráno, milé kočky a kocouři, jednoho ponurého, větrného rána se probouzím na vyhřátém pelíšku. Koukám kolem a hned vedle mě spí v hlubokém spánku holka1. Protahuji si odpočaté tělíčko.
Vodička by potřebovala vyměnit, už je moc použitá a ještě k tomu v ní plavou čísi chlupy...
Granulky mám specoš opodál, prý v kuchyni. No, jako kočka tomu spíše říkám hrací koutek...
Aaaa, pozor... otevírají se dveře z ložnice. Ha, holka2 se probudila. No pohled na ní není zrovna pěkný. Je jak převálcovaná myš...
A ještě k tomu jede na automat.
Dobře, dobřéé. Popišu vám to, jak jede člověk na automat...
Poslepu jde na balkon, tam na štěrbinu otevře dveře. Vnese pytel na bobky dovnitř a sáhne po lopatičce na naše bobečky...
No zase se ta holka2 hrabe v mém zachodě snad patnáct minut. Chapete to?
Já tedy ne. Za tu dobu se vymočí deset koček...
Po této činnosti zkoumavé holky2 následuje výměna vodičkyyy.
A granulky mi dosypavá, ale potvora jedna, ujídá mně čerstvé šťavnaté granulky.
No nic, jdu si upotřebit své potřeby a pak se uvidi, co bude holka2 páchat za činnosti dále.
Omrknu holku1, zda ještě spí či bdí. Hm ona ještě spí, tak jí trošec pocuchám vlásky tlapičkou...
Stále holka1 spííí a nic jí nevzbudííí...
No nee. Slyším téct vodu v koupelně. Že by se holka2 šla konečne koupat?
Ta má ale blbý zvyky. Neustále zavírá dveře.
Zaklepu si...
Ha... nastala hodina studie vody...
Vodu si holka2 napustila do vany a zavřela kohoutek, který dělá šílený hluk pro má super ouška.
Vyskočím si na lavici školní, pssst, začínám studovat vodičku.
Tuto studii vykonáváme od počátku našeho rodokmene v 19. stoleti. Stále je co nového objevovat a bádat nad touto filosofickofyzickou vědou.
Tak se do toho pustim. Sáhnu do vodičky, zda je poblíž mě suchá jako pevnina, která se podemnou nachází. Ale ouha... není suchááá.
Musim si rychle umýt tlapičku, moji mokrou.
Dobře, tak to tedy zkusim tamhle uprostřed vany. Neustále doufám, ve věčném neprobádaném studiu našeho rodu.
No co myslíte, že se mi stalooo? Opět ta voda je mokrááá.
Odcházim z učebny s omrzelou náladou. Oklepu se, jak ta voda je stále a stále mokrá... Nee a neee uschnout.
Jak tedy mám dále bádat?
Otázka k zamyšlení...
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?