V tomto zjištění mě za poslední rok soužití má chlupatá spolubydlící utvrzuje každý den víc a víc.
Ze začátku jsem její nemotornost a nepřizpůsobivost přičítala mladému věku a nedostatku zkušeností. Přece když vidíte, jak se malé rozkošné koťátko vyděšeně ježí na všechno, co je větší než ono, počínaje botami a konče fotbalovým míčem, musíte se jen pousmát, jak je roztomilé. A tak plynul čas a já se těšila, až bude moje zvířátko chytřejší, mazanější a šikovnější, stejně jako ty superkočky, o kterých píší a vyprávějí jejich majitelé. S věkem ale rostlo i její bloňďaté já a občas se nestačím divit, co zas to moje zvířátko vyvádí.
Myslím, že by bylo namístě vysvětlit, jak se pozná superkočka od té boňďaté.
1. Moji číča neumí ani otvírat skříně, ani nechápe, k čemu jsou kočičí dvířka, a dodnes hledá kamarádku za zrcadlem.
2. Každá jiná superkočka se bez újmy a ještě k tomu elegantně prochází po úzkých trubkách, ale pokud máte doma kočku blonďatou, tak padá i z tlustých poliček – ale umí to elegantně – nedávno mi elegantně z pokoje udělala moře, když spadla do plné fontány.
3. Kočky rádi šplhají, o tom žádná. Rádi lezou na vysoká škrábadla nebo na stromy, to jistě potvrdí každý majitel těchto zvířátek. Moje micinka se dokonce jednoho krásného večera pokusila vyšplhat na lampu pouličního osvětlení.
4. Vždy chodím ze zverimexu z plnými taškami hraček a těším se, jak své kočce udělám radost. Když jsem tam byla naposledy, koupila jsem míček na pamlsky s naivní představou, že ho bude válet po bytě a lovit své oblíbené sušené maso. Míček jsem naplnila a kočce názorně předvedla, jak pamlsky vysvobodí. Ta byla z dárku nadšená a hned se pokusila jeden kousek vysvobodit. Strčila do něj tlapku a ouha – nešla vyndat. Další pokus o rozhýbání míčku spočíval v naléhavém mňoukání na něj. Přesto, že jsem se snažila naléhavý řev vydržet, po hodině jsem to vzdala a koulela jsem hračku do té doby, než vypadaly všechny pamlsky.
5. Další oblíbenou hračkou je šustící tunel, který jsem dostala jako bonus ke krmivu. Pokud tento tunel máte, jistě víte, že v něm je spousty otvorů – některá menší okýnka a jiné jsou velké dveře. Bellinka se v něm schovává, číhá na škádlítko a skáče po něm. Ovšem, někdy to tak úplně nevychytá a snaží se prolézt menším otvorem, ve kterém se zasekne. Když je doma sama, raději tuhle hračku schovávám.
Téhle kočině je teprve rok, a tak tajně doufám, že je to jen příznak puberty a že nebude platit známé pořekadlo: Jaká panička, taková kočička!
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?