Deniček stříbrné šelmy 5. část

Tak jsem si chystala zápisek, jak je na mě dvounohá drzá a jak jsou všichni škodolibí. No a teď musím napsat výsledek zápasu šelma versus vlkodav 1:1.
Takže si takhle zabírám hezky venkovní území, honím na něm černou pumu, krásně si syčíme do ksichtíků, dvounožci nás napomínají a je nám fajn.
Už mě oslovují "Elinko, Eli", mladá dvounožka dokonce "princezno moje, miláčku", a to že večer pobíhá dvounohá po zahradě a mumlá něco v tom stylu, jakože: "kde jsi, ty stříbrná trubko", to mě nemůže vyvést z rovnováhy. Když mě konečně objeví, tak neběhám jako ostatní chlupatci do domu dveřmi přes kuchyň, ale stříbrné šelmě se otevírají hlavní dveře, kterými procházím hrdě a se vztyčeným chvostem.
No a tak jsem usoudila, že mám právo chodit na zahradu, kdy chci. Dvounohá sice protestovala, že máme určené vycházky, ale mně přece nebude nikdo nic diktovat, no ne? Mladá si stěžovala, že se nevyspí, protože od rána hlasitě oznamuji, že chci véééééééééén, ale že by se zvedla z postele a udělala něco pro svého chlupatého miláčka, to ne. Zbaběle si přetáhla peřinu přes hlavu, drzounka. A tak jsem si hezky počíhala, až se bude vracet z obchodu, a proklouzla jí pod nohama ven.
(Tady si musím důrazně postěžovat na dvounožce, protože jsou naprosto nezodpovědní a vůbec nedbají na bezpečí vlkodavů a nechají je volně pobíhat po mém území.) A tak jsem si vyběhla proskotačit se a tam pes! O něm jsem už slyšela nějaké zvěsti, že se snad kamarádí s černou pumou, ale tak hluboko by puma snad neklesla? Raději jsem se mu vyhnula, bohužel na druhé straně byla psová. Ta při pohledu na statečnou a neohroženou šelmu byla šokovaná, že ji nenapadlo nic pitomějšího, než se jít podívat blíž. Tak jsem zaječela a to vyvedlo z míry i psa, takže si mě přišel prohlídnout i on. Tak jsem je trochu prohnala přes všechny keře, bohužel jsem tak rychlá, že jsem běžela první. Zasáhla mladá a psy raději z obav o jejich bezpečnost rychle zavřela. Já se odběhla domů zregenerovat nervy a v rámci resuscitace mě mladá zahrnula růžovými naplastmi a šlehačkou! Díky, pane profesore!!!
Já jsem byla sice oslintaná, ale v drápkách jsem měla taky pěknou hrst chlupů, takže remíza. Momentálně ven nejdu a trvám na okamžitém utracení obou vlkodavů a preventivně budu fackovat malého psa...
Drzí dvounožci, poté, co se ujistili, že jsem v pořádku, neupadám do šoku, si dokonce pochvalují, že mi spadl hřebínek a chovám se slušně. To tak! Jakmile slyším štěkat psy, hned vrčím, a jestli je ještě jednou uvidím, to budou teprve chlupy lítat! A pumě natrhnu kožich, protože je ostuda všech koček a paktovat se se psy je zrada!

Foto: Bacha na mě, psové!!!!!!!

Sdílejte!  |  O sdílení

8 komentářů

Reklama
Reklama