Ahoj kočičáci,
jmenuji se Zack a jsem mainský kocourek. Panička mi sice občas říká „broučku“, ale to asi nebudu, vypadám spíš jako kočka.
Musím vám napsat, jak jsem zase stonal. Začalo to ve čtvrtek. Bylo mi nějak těžko a bolelo mě břicho. Začal jsem zvracet, nejdřív si všichni mysleli, že jsem se přejedl jako vždycky, ale když to pořád pokračovalo, tak už to panička nevydržela a dovezla mě na veterinu.
Udělali mi nějaké fotky, pořád mě prohmatávali a že prý mám něco ve střevech a že se do mě musí podívat?!?!?! To jako rozříznout?!?!?! Chápete to? To už mi jednou dělali, to jsem byl ještě malé koťátko, byla to hrůůůza!!!
Nechali si mě tam a že prý počkají do večera, dají mi kapačku, a když se nezlepším, tak na to půjdou. Večer volali paničce, že měli akutní operaci pesana (spolknul míček, to mi teda hlava nebere), trvalo to dlouho a že mě nechají na ráno.
No a představte si, že ráno zjistili, že se mi to NĚCO ve střevech posunulo a že to snad už vyjde samo. Taky že vyšlo, až druhý den... a samozřejmě to byly bezouše. Nějak jsem je nestačil vyzvracet a ony mi potvory chlupatý ucpaly střevo. Teď musím baštit pastu, je dost hnusná, ale nedá se nic dělat. Už jsem doma, jsem celý oholený, obě packy a taky břicho, ale hlavně, že je celé a nerozkuchané.
Jen co jsem přijel, zjistil jsem, že to doma ti dva lenoši mají pěkně na háku a nikdo se o nic nestará. Vetřelec se válí v chládku na dvoře, psice doma na posteli a ta UŽOVKA, vypasená a drzá, co se přišla vyhřát na sluníčko, zbyla zase na mě. Zase všechno musím hlídat sám. No, chytil jsem ji, pěkně přikousl a šel se pochlubit paničce. Dvířkama jsem ji dotáhl domů, byla moc ráda. Tedy panička. Kulila oči jako blázen. Škoda, že nebyl taky doma páníček, ten se hadů bojí a určitě by ocenil, že jsem ho ochránil. Dokonce by prý z toho dostal infarkt, říkala panička. Tak by byl rád. Doma byl jen náš mladej, hada mi vzal a odnesl na kompost. A protože se ještě trošku hýbal, musel ho prý dozakousnout. Nevím tedy, jak to dokázal, moc mu to nevěřím. Jsem učiněnej hadilov, tohle je moje čtvrtá užovka, páníček se o mě při tom lovu ale asi dost bojí, proč by jinak říkal, že ten kocour už ven nepůjde???
Taky se vám musím pochlubit, že kolem zahrady máme elektrický ohradník. Kvůli Vetřelcovi. Aby nezdrhal a nedostal zase blechy. No a taky, aby ho prý někdo nezakousl a tak. Každopádně máme všichni klid. Můžeme si konečně volně chodit dvířkama na dvorek, z dvorku na zahradu a zase zpátky. Vetřelec to zkusil dvakrát přelézt, panička si sice hrůzou zakrývala oči, ale zas tak strašný to nebylo, akorát se lekl a mazal se schovat. Teď chodí kolem a významně kouká na dráty, ale radši už to nepokouší, leží celý den na zahradě a jsme spokojeni všichni. Jenom prý budeme mít omezené dávky dobrot a kapsiček na asi půl roku. Abychom prý zaplácli tu veterinu a ostrahu. Co je to za řeči? Jejich starosti na naši hlavu. Mám svých problémů dost. Na zahradě jsem včera chytil rejska, je jich tam určitě ještě víc, musím to pořádně ohlídat.
Přeji vám krásné léto a hodně zdraví a sluníčka. Váš pán hadů Zack.
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?