Filipka a Čertík

Milí kočičáci,
slíbila jsem, až budu vědět něco o Filipce, dám vědět. Filipka se zabydlela velice rychle a má se asi i líp, protože je mazlená dvěma páníčkama, které si omotala kolem packy. Venku i doma má svá místečka, ví, na které okno skočit, aby mohla domů. Doma obsadila páníčkovo křeslo, tam se vyvaluje, páníček má smůlu, ale neprotestuje. Prý jen do ložnice nebude chodit, ale samozřejmě je tam také. Nejlepší je, když si lehne k jednomu, druhý žárlí, že není u něj, tak to je asi docela zábava. Určitě má péči, jakou potřebuje, je spokojená a milovaná, a to je to nejdůležitější. Jen mně se stýská, když přijedu na chaloupku a ona nikde, nepřiběhne, ale to se nedá nic dělat, takhle je jí líp.
Co se týče Čertíka, tam je to také v pořádku. Dcera sousedky tam jezdí, moje druhá sousedka ho chodí ke mně krmit. Hlavně soused si ho zamiloval, prý je to jeho miláček. Když přijedu, taky dostane misku, takže hlady netrpí. Nechá se i pohladit, i když se musí hodně opatrně, jinak uteče. Ode mě se nechal hladit bez protestů, ale jedině, když jsem byla u sousedky a on se tam někde rozvaloval. Venku nikdy, ani ke mně na zahradu nechodil, na rozdíl od Filipky. Teď se tam objevuje, protože tam má misky. S Míšou se přátelsky očuchal, ale než jsem stačila nastavit foťák, byl pryč. Dokonce jsme mu se sousedkou sundaly protiklíšťový obojek, který je už stejně k ničemu, a zdálo se nám, že ho má pevně a povolit nešel, tak jsme ho přecvakly. Operaci jsme přežili bez úhony všichni tři. Asi to tak mělo být, Čertík si řekl sám, kde chce být. Tak se mějte všichni hezky a ještě jednou děkujeme, že jste o ty opuštěné kočičky měli zájem.

Sdílejte!  |  O sdílení

8 komentářů

Reklama
Reklama