Jsem můrožroutka :-)

Včera večer, bylo asi půl jedenácté, jsem ji uviděla. Poletovala u stropu a já na ni nemohla. Všechno ve mě vřelo, byla jsem nervozitou bez sebe.... Snažila jsem se co to šlo, ale nedosáhla jsem na ni ani při největším výskoku. A tak jsem začala volat svoje dvounožce, aby s tím něco udělali. Panička mi vysvětlovala, že je moc vysoko, ale já ji tak dlouho přemlouvala, až mě vzala na rameno a vyšplhala se mnou na postel. Ale ani tak jsme na tu můru nedosáhli. No povím vám, byla to hrůza. A pak přišel můj páníček. Vyskočil na postel, usadila jsem se mu do dlaní a vyhoupl mě ke stropu. A pak začal náš lov. Páníček zajišťoval pohyb za můrou a já předníma tlapkama lovila. Panička se svíjela smíchy a litovala, že nemá kameru. Prý tohle kdyby někdo viděl, tak neuvěří. Když jsme párkrát ztratili balanc a málem žuchli, tak nás okřikovala, ať toho necháme, že jsme trdla. A vůbec se jí nelíbilo, když jsem tu můru zbaštila. Já vím, měla jsem se podělit s páníčkem, byli jsme tým, ale byla jsem tak rozdováděná, že jsem ji spolkla. Panička řekla, že už ode mě nechce pusinku, že jsem můrožroutka. No, moc dlouho si to nepamatovala, protože když jsem ji ráno přišla budit obvyklým líbacím způsobem, vůbec neprotestovala :-)