Myš a kočka bez oka

My kocouři z druhého patra, jsme se onehdá bavili o tom, k čemu má správná kočka sloužit. Pochopitelně na mazlení a dobré papání, k tomu jsme. Ale je nepsaný zákon, který již tisíce let kočky dodržují, že každá kočka má chytit v životě alespoň jednu myš. Tedy lovit. Ale pozor, lidé požadují po nás chytat živé myši, ne hračky. Tak to jsme se bavili asi před měsícem. Už jsem na to zapomněl a ležel jsem si spokojeně v šuplíku, který mi Jirka přenechal, že prý již ho nepotřebuje a všechny věci si z něho vyndal. Tak jsem tam ležel, docela spokojeně, zatímco Max byl venku na chodbě. Byl ve sklepě, tak je to. A já ležím a najednou slyším z chodby pískot, který se přibližoval, byl to takový ten pískot, jako když si pes Vikina od naproti hraje s pískajícím míčkem. Když se zvuk ocitl v bytě, myslel jsem si, že je to Vikina. Ale nebyla to Viki, byl to Max a v tlamičce nesl něco hnědého, mělo to oči a ocas a hrozně to pískalo. Ha, tohle je ta myš. Pustil jí přímo před Jirku k jeho nohám, koukl se naň a mňoukl. Co následovalo, by chtělo skrytou kameru, myš se otočila a pískajíc utíkala pryč, následovaná Jirkou a jeho bojovým pokřikem. Za nimi běžel Max a pochopitelně i já. Myš se schovala za kredenc a Jirka se jí snažil ulovit. Do lovu jsme se vlastně pustili všichni tři. Výsledek byl ten, že nakonec Jirka myš ubil a dostal trofej on. No, já si myslím, že je to nespravedlivé, protože jí ulovil Max. To ten jí přinesl, to on jí potkal ve sklepě, to on... zapomněl myš zakousnout.

Druhý den se Jirka naštval a odnesl nás na veterinu, prý preventivní prohlídka. Doktorka nám dala injekci, odčervila a celkově prohlédla. V nestřežený okamžik jsem seskočil se stolu, toho veterinářského, a utíkal se schovat do druhé místnosti. To jsem neměl dělat. Ležela tam kočka, starší než já, bez oka a napojená na takové ty dráty či kabely, které vedou třeba do televize nebo vysavače. Bylo mi té kočky líto, tak jsem jí začal olizovat hlavu, ale ona se ani nehnula. Pak přišel Jirka, sebral mi a já se k němu přitulil a byl jsem hrozně rád, že jsem u něj.

Tak čumáci, to je zatím vše, tak ahoj.

Sdílejte!  |  O sdílení

5 komentářů

Reklama
Reklama