Jak si mě odvezli

To bylo tak. Za měsíc po první návštěvě si pro mě ti dva přijeli. DNŽ nechala vedle dveří otevřenou přepravku a šla si sednout ke stolu. Zase si s domácí povídali a pozorovali naši kočičí smečku, která se zmenšila o moji sestřičku a zvětšila o šest potomků mé tetičky. Koťátka ale spala na škrabadle ve vedlejším pokoji a já s bratříčky jsem se převalovala ve stanu a lítali jsme kolem stolu. Já jako první jsem zmerčila přepravku a šla jsem ji prozkoumat. Uvnitř byla složená měkká červená deka, tak jsem si na ni vlezla. A ti dva se podívali na mě, jak trůním v přepravce, pak na sebe a znovu na mě a potom na sebe kývli, jako že je to určitě znamení. A pak už jsem putovala, trošku to hučelo a houpalo, ale za hodinku jsem byla v nové državě. Okamžitě jsem vylezla z přepravky a ocitla jsem se v jiném pokoji. Kolem mě byly hračky, plyšová kukaň (DNŽ pak říkala, že to bude další z pelíšků, ve kterých nikdo nespí...) a ti dva. Byla jsem napřed opatrná, ale zanedlouho jsem již skákala na poličku, na stůl, na klávesnici, na škrabadlo, na tiskárnu, prostě zabírala jsem území. A pak? Pak jsem si podmanila je. Obezřetně, aby mě nepoplašili, se mě pokusili pohladit. A stalo se něco, co nečekali. Místo toho, abych se stáhla, tak jsem sebou pleskla na zem a chtěla hladit. Pak se odvážili mě vzít na klín a to už jsem se převalovala a nastavovala hlavičku a bříško. A do třetice jsem se sama vysápala k jejich obličeji a celé je opusinkovala (jednoho po druhém, pochopitelně). No, takže o poddané mám postaráno! Mňau, vrr, vrr!

Sdílejte!  |  O sdílení

9 komentářů

Reklama
Reklama