Nejraději mám naše důvěrné chvilky, kdy si dojdu lehnout k paničce na klín a ona má zrovna čas, takže si můžeme špitat o tom, jak mě má ráda, že jsem nejkrásnější a nejhodnější kočička na světě, jaký mám krásný kožíšek, čumáček, tlapičky, bříško, očíčka atd! Prostě hajám paničce na klíně a ona mně obdivuje, hladí a špitá mi, že jsem milovaná kočička, která už má spoustu svých lidí a domeček!
Panička má ty nejjemnější ruce na světě a já i ona spokojeně vrníme, když já jí zase pro změnu olizuji druhou ruku (tu, kterou mne hladí, musím nechat na pokoji, aby nepřestala, že ano?). A panička říká, že můj jazýček je nejkrásnější a nejjemnější struhadýlko, jaké existuje!
Vždycky si chvilku špitáme a já nakonec usnu a to spinkám klidně a nezdají se mi divoké sny, ze kterých se s trhnutím probouzím, jako když spinkám třeba na podlaze.
Když je doma Martin, tak se na nás chvíli dívá a potom se směje, že je těžké říct, která z nás si spokojeností vrní víc! Naštěstí nežárlí, protože zrovna nedávno jsme se dívali na stará rodinná videa a Martin se začal tlemit, že na mě panička mluví stejně jako na něj, když byl miminko! Takže to, že mi panička říká, že jsem její druhé děťátko, bude asi pravda!
Ty chvilky miluju.
To je úplně něco jiného, něž když mi jako předevčírem s Martinem nandavali obojek proti klíšťatům. TO BYLO ZASE PRO ZMĚNU HOTOVÉ RODEO! Já jsem sice asi před rokem obojek měla (Martin chce, abych měla všechno, co může kočička mít, takže mám i čip, ačkoliv veterinář říkal, že normální kočky ho nemívají), a tak mi po dlouhém vybírání vybrali oboječek, který nebyl nebezpečný, abych se neuškrtila. Ten krůťa veterinář se se mnou, jako obvykle, nepáral a nandal mi ho a vydržel mi téměř dva měsíce, než jsem se jednou vrátila ze svých toulek bez něj! A panička řekla: "Hlavně, že se neuškrtila!" a dál se o obojku u nás nemluvilo! Jenže minulý týden mi po každém návratu domů panička tahala klíšťata, a tak ho Martin koupil a v sobotu mi ho nandali: No, teda, to jste měli vidět! Já byla nervozní tak, že jsem mrskala ocáskem ze strany na stranu a lítala jsem po baráku jako tryskomyš! Martin se bál, abych nedrápla kluky, tak mě chtěli uklidnit, ale kampak na mě! Když NECHCI, aby mně chytili, tak mě nechytnou, že jo! A když jsem vystartovala z baráku celá vzteklá, nereagovala jsem na volání a vrátila jsem se, až když jsem dostala tu ohavnost z krčku, ALE UVÍZL MI NA BŘÍŠKU, TAKŽE JSEM HO MĚLA JAKO SUKÝNKU!!! Všichni žasli, jak se mi to mohlo podařit, a když mě panička polapila (na tu nikdy neútočím), pracně mi to sundali a měla jsem v noci pokoj! Ale včera, těsně před odjezdem kluků, mi ho panička zase nandala, ale tak, aby mi držel, nebo spadl úplně. Takže pak jsem lítostivě zalezla do paničky postele a dělala smutnou! Spravily jsme to zase až dnes naší další důvěrnou chvilkou!
Tak všichni doufáme, že to proti těm klíšťatům zabere! Zatím se loučím a příště opět něco napíšu!
Milovaná Sněhurka.
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?