Dnes byla u nás první celý den mlha a ráno dokonce jinovatka. Paničku to podnítilo k většímu spěchu, protože chce mít přesázené některé kytky a jde jí to mnohem pomaleji, než čekala.
No jo - to je tím, když si někdo myslí, že vše zvládne tak, jako za mlada, a ono to už tak snadno nejde!
Bolavé nohy jsou bolavé nohy a s nimi nemůžete tancovat po pozemku jako poněkud obézní víla!!!
Pokud nepřijede Martin na bílém koni (to by mělo být zítra), tak to ještě stihne - tedy, to nejdůležitější, ale ostatní bude asi muset nechat na příští rok!
Jenže s tou mojí paničkou je problém v tom, že nesnáší slunce, tak co neudělá nyní, když je chladno a ten punťa je zalezlý, tak to stejně zůstane na příští podzim! Protože v létě stejně dělá jen to nejnutnější!
Ještě, že má při tom takovou dobrou náladu a stačí sledovat s jakým úspěchem lovím ty asi poslední myšky a trénuji prudké otočky a nečekaná brzdění!
Já sice vím, že jsem roztomilá kočička (musela bych být hluchá, abych to nevěděla, když mi to panička stále říká), ale jsem ráda, že jí to při té práci obveseluje a rozptyluje!
Takže - ačkoliv je už poněkud pošmourné počasí, u nás je paradoxně veselo a pohodově, jen panička si stěžuje, že by potřebovala mít aspoň čtyři ruce!
Doufám, že v zimě bude ležet sníh, aby nemohla na té zahradě nic dělat! To naštěstí oceňuje a nerada do té bílé nádhery zasahuje!
A vzhledem k tomu, že já DO SNĚHU ZÁSADNĚ NELEZU, mohla by být i letošní zima časem klidu, pohody a lenošení (jak doufám)!
Loučí se s vámi Sněhurka.
Sdílejte! | O sdílení
Nejčtenější
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?