Oteplilo se!

Sníh u nás téměř všechen roztál, tak jsem (pochopitelně) musela hned vyrazit ven na průzkum.

Byla jsem během dne venku několikrát a tak se mi to zalíbilo, že když se po setmění teplota příliš nesnížila, vyrazila jsem na první letošní noční průzkum!

Bylo to bájo! Běhala jsem po zahradě, prozkoumávala všechna osvědčená místa myších nor, prohlédla jsem i kopečky pracovitých krtků, no byla to skvělá zábava po téměř dvou měsících strávených doma.

Jenže ta moje vyplašená panička o mě měla strach, že jsem tak dlouho venku, a začala mě shánět! Když v té tmě vyřvávala moje jméno asi půl hodiny, přiběhla jsem se jí ukázat, ale abych se zbytečně nezdržovala, udělala jsem jednu z těch mých myšek kolem jejích nohou, jenže jsem zapomněla, jak je pomalá, a že můj manévr zřejmě nestačí zaregistrovat!

Tak se stalo, že moje vyplašená panička zoufale prohledávala CELÝ BARÁK, dívala se i pod nábytek - a to jí dá dost práce s jejíma bolavýma nohama - a nakonec skoro začala věřit v nadpřirozeno, že jsem asi přišla o život, a tak se můj duch s ní přiběhl rozloučit!

Vždyť mě přece jasně viděla vběhnout dovnitř, ALE NIKDE NEJSEM!!!

Už začala málem natahovat moldánky, když při tom usilovném běhání po baráku NAŠTĚSTÍ rozsvítila i v koupelně a ve svém pokoji tak, jak to vždy dělá, když se chystá jít spát, no a to je přece pro mě signál, abych se vrátila domů! Což jsem učinila!

Já sice vím, že jsem zbožňovaná kočička, ale nevadí, když mi to panička občas zopakuje! Ta jásala, jako by vyhrála milion dolarů, a hned mi dala další kapsičku, tak mi vysvětlete, jak mám dosáhnout mé letní váhy, když mě tak překrmuje? Dokonce jí skoro půlku ráno vyhazovala, protože ty zbytky byly nechutně oschlé a něco takového přece žádná MILOVANÁ DOMÁCÍ KOČIČKA nepapá!

Tudíž naše předjaří začalo poněkud bouřlivě!

Ještě pár dní má (podle předpovědi) být teplo, tak se snad vzpamatuje a vzpomene si na signalizaci, jíž mi dává najevo, že se mám vrátit domů! Nerada bych, aby se docela zcvokla a Martin by mě musel vozit navštěvovat jí na psychiatrii!

Tak vám všem (i když hlavně sobě) přeji klidné jaro, příznivé a mírné léto a hlavně, aby naši poddaní měli lepší nervy! A to vím, o čem mluvím.

Loučí se milovaná Sněhurka.

Sdílejte!  |  O sdílení

5 komentářů

Reklama
Reklama