My kocouři z druhého patra

My kocouři z druhého patra jsme se dlouho neozvali. Má to několik příčin. Ta hlavní je, že (o tom nerad píši) lenora. Ano, tato nemoc nás ovládla úplně všechny a hlavně Jirku. Možná se ptáte, co se stalo za tu dobu, co jsme zde nebyli. No, Jirka nám zakázal chodit do baráku. To je asi to hlavní. Jinak nová podlaha, Jirka mi honil po různých vyšetřeních kvůli močení a ták. K tomu zákazu. No, jen jsem počural pár rohožek v domě, vlastně se nic nestalo. Ale zákaz tam je, no. A to jsem čural i mimo záchod doma. Jen tak. Tak mi začal Jirka honit po různých vyšetřeních. Zkoumali mého pindíka, oholili mi břicho a dělali sono, pak rentgen a nakonec přišli na to, že to je všechno psycho. Tedy psychické. Jsem psychicky narušený kocour, a tak mi mějte všichni rádi. Bodeť by se tak nestalo, když nám doma v noci hraje televize Horor. Jirka si se mnou více hraje, mazlí a méně pije. Ale stejně se mi občas podaří čurat mimo záchod.

V tomto roce Jirka prodělal tu nemoc, co se pořád převléká. Jmenuje se kovová trubka, nebo tak nějak. Jirkovi nebylo dobře, a tak k nám potají chodila jeho neteř a tajně nás krmila, čistila záchod a také krmila Jirku. Báli jsme se, že skončíme na ulici. Ale nestalo se tak. Myslím, že by to zatím stačilo. Těch novinek je více, ale tak zatím ahoj a mňoukejte kvalitně.

Sdílejte!  |  O sdílení

7 komentářů

Reklama
Reklama