Zrovinka jsem vstala a koukám se z okna. A jéje!!! Blíží se sem dvojnožec! Asi se chce pomazlit. Jéé. Vrním dvojnožci do ouška a škemrám, abych mohla do postele. Hmm. Vyšlo to. Ale jen co si lehnu na postel, tak se ke mně všichni seběhnou a něco říkají. Koukám na ně jak puk a vůbec nevím, co si mám myslet. Půjdu spát! Tak se to vyřeší. Dobrou ráno!
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?