Tak vám, kočky a kocouři, musím napsat, že jsem se pořádně vylekala. Minulý týden nám totiž zmizela mami. Vzala si velkou tašku, dala mně i Nancy pusu, podrbala za uchem, zamávala a byla pryč. Samozřejmě, že nejdřív jsem si myslela, že šla normálně do práce, ale mami nepřišla ani odpoledne ani večer. A to už jsem se začala bát. Starala se o nás Jitka, tu mám taky ráda! A starala se dobře, ale mami je mami. Už druhý den se mi po ní strááášně stýskalo. Chodila jsem po bytě sem a tam a nakukovala do všech koutů, jestli se nám tam přeci jen někde neschovává. Ale nikde nebyla. Ani další den, ani potom. Začala jsem propadat panice. Dokonce se mi stala jednou i taková trapná věc, o které se ani nemůžu zmínit. Zkrátka bylo mi smutno. Jitka mi dávala na ucho nějakou krabičku, že je tam mami, ale copak jsem hloupá kočka?! Mami by se do takové malé krabičky nevešla. Taky mi Jitka říkala, že mami je u pana doktora a že tam musí spát v pelíšku. Ale to se mi taky nezdálo. Já když jdu k panu doktorovi, tak jsme doma za chvíli. Tak nevím, nevím; asi mě Jitka jen chtěla uklidnit, abych nebyla tak smutná. Tak abych na to stýskání trochu zapomněla, nosila jsem svůj hrací provázek Honzovi a pak jsme spolu běhali po bytě a hráli si. Ale Honza taky nemá moc času, musí se učit!! Tak mi zbyla jen ta naše malá Nancy. Ta z toho ještě nemá rozum. Je to takové malé trdlo...
No, a včera Honza s Jitkou ráno odešli a nechali nás s tatím samotný doma. Tatí vařil a my s Nancy jsme loudily. A pak najednou bouchly dveře a já koukala... MAMI SE VRÁTILA!!!
To bylo radosti!! Už jsem se od ní nehnula ani na krok. Sedla si do křesla, a já se jí uvelebila na klíně; u oběda jsem si ji taky hlídala; a celé odpoledne. A pak celou noc. Už ji nikam nepustím. A mami říkala, že teď budeme spolu doma až do vánoc. Jupííí, to bude bezva. Musím jí teď ale se vším pomáhat. Nesmí moc pracovat, tak pracuju za ni. Právě jsem si uklidila všechny hračky (i svůj milovaný provázek) do košíku, aby o nic nezakopla. A taky dávám pozor na Nancy, aby nic nevyvedla. Jsem teď ta úúúplně nejdůležitější u nás doma.
Tak, kočky a kocouři, čau, mám práci, ale zase se ozvu.
Suzi
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?