Jak jsem skládala puclíky a potom se nám rozbila šicí mašina

Dnes vám musím říct, že velká zábavka je pomáhat při skládání takových mrňavých kousků, říká se jim puclíky. Mami si je vyndala, tak jsem jí zalehla krabici, aby se jí nepoztrácely. Potom je vysypala na stůl a rovnala. Ale moc jí to nešlo, protože jsem jí po stole skákala, ty kousky hrnula tlapkami na zem a tam je potom okusovala. Dostala jsem BUBUBU a mami si je přestěhovala do kuchyně. Ale i tam jsem je našla, hrabala jsem v krabici jako krtek, několik těch kousků jsem ukousnula a taky mi jich pár spadlo za sporák. Mami se potom moc smála, fotila mě, jak řádím jako tajfun, a puclíky zase zandala. Prý to není práce pro člověka s kočkou. Tak nevím, vždyť jsem chtěla pomáhat!!!
Ale potom přišla nová zábavka, mami vyndala z tašky takový perfektní kus škrábacího škrabátka. Tedy zase hubovala, že to není škrabátko, ale molitan na boudičku pro Haniččina mrňata, která se nám prý už brzy narodí. Ale mě to jako škrábátko připadalo. No a potom ještě vyndala takovou krásnou tvrdou látku, bylo na ní spoustu kočiček, tu nastřihala spolu se mnou na různé kusy, já měřila, okusovala nůžky a nakonec jsem vysypala na podlahu krabičku špendlíků. Jé, to bylo žůžo. Rozletěly se po celém obýváku, mami hned na kolena, jednou rukou mě odstrkovala a druhou je dávala zpět do krabičky. Pravila, že šití a skládání puclíků není velký rozdíl a chtěla, abych šla spát. Ale kdeže, když je práce, já nespím. Potom si to všechno připravila a začala šít, jenže taková ta příšerka, co bydlí u nás ve skříňce u dveří, udělala vrrrrrrrrr------- a skončila. Mami potom jela do města, aby prý tam tu mašinku opravil pan opravář. No to byl tedy opravdu povedený den. Já se tedy nenudím. To šití bude pokračovat, tak já potom dám zprávu, jak to dopadlo.