V sobotu jsem se vystavovala

Tak jsem byla na té výstavě. Celkem to tam bylo dobré. Vedle mě byla jedna Sibiřská kočička a kocourek Birma. Také jsem na výstavě potkala svého tátu Alfa. Byl moc rozlobený, protože chtěl být doma, a proto pokousal mami Dášu. Přesně jako jednou náš Jaffa. Já nevím, proč ti kocouři na té výstavě tak dovádějí? Posuzovala mě paní Berta Němcová a dost mě pochvalovala. Prý mám krásný kožíšek, krásné oči a krásně hnědé polštářky na tlapkách. Zatím jsem ale ještě nedorostlý puberťák, ale jinak milá micinka. Mami měla radost, ale já jsem dělala, že jako nic. Prostě jsem jen tak ležela a přemýšlela, jak to pomalu utíká, že bych chtěla křičet, mručet, kuňkat, víte, já mám právě mrouskačku, ale na té výstavě mi to přišlo takové neslušné. Ale potom jsme se vrátily, vylezla jsem z přepravky a to si pište, že jsem to hned rozjela na plné kolo. Až se náš domov otřásal, tak jsem křičela. Aby Jaffa věděl, že jsem se vrátila. Aby nemyslel, že jsem odjela za nějakým jiným kocourem. No bylo jich tam tedy spousty, ale já toužím jen po něm. Mám ho moc ráda, a proto ještě vydržím, za měsíc a půl už budu plnoletá a potom bychom už klidně mohli mít miminka. Teď je ale Jaffa smutný, protože k sobě nesmíme. Ach jo, ta mami nás pořád hlídá! No ale možná že nás neuhlídá, a u nás potom bude tolik koťat, že se budou všichni divit. Tak držte palce!!