Jak se chystám na koťátka

Tak se mi to pomalu krátí a brzy přivedu na svět další várku červených koťátek. Kdy se to stane, ještě neví nikdo, jen mami vypočítala, že by to mohlo přijít tak kolem 7. dubna. No uvidíme.
Zatím mi ti uličnící kopou v bříšku, někdy je musím i okřiknout, ale já se mám dobře. Hodně jím, hodně spím, mami mě pořád češe, hladí, masíruje, někdy se při tom i směje, protože ti mrňouskové kopou i do její ruky. To, kolik jich tam vlastně je, je tajemství, ale všichni říkají, že dost. Bude to prostě překvapení.
Včera jsem dostala novou kukaň, mami jí ušila. Pozorovala jsem jí skoro celý den, jak tam pořád něco přišívala a látala, když už potom byla skoro hotová, hned jsem si jí vyzkoušela. Myslím, že to bude dobré. No a když byla hotová úplně, dělala jsem model a mami mě při tom fotila. Bude to pro mimina docela dobré, protože to má takovou zábranu, aby mi nevypadla ven, je dost prostorná, na první dny to bude dobré. No a samozřejmě i pro prcky na hraní, budou tam šplhat, skákat... docela už se těším. Jen nevím, jestli k nim budu pouštět Beatu, nějak mě v posledních dnech rozčiluje. Pořád vykřikuje, nevím, že si s tou mrouskačkou nedá pokoj! Občas do mě vletí čertík a i s tím velkým bříškem jí dohoním a jednu jí plesknu. Ta kouká! To já musím, aby si náhodou nemyslela, že už nejsem doma šéfová. To tedy jsem!!
Tak mi držte palce, aby mi to dobře dopadlo, a já vám dětičky potom hned ukážu, slibuju.