Musím vám všem říct, že mojí paničce se zdám hubená. Nakoupila mi takové dobroučké malinké konzervičky s příměsí ryb a různých mořských potvůrek a to mi moc chutnalo a i granůlkový Ríšan si dal. Já jsem pořád stejná, ale jak mě teď opouští chloupky, tak asi pohuble vypadám. Panička mne kartáčuje a pak říká, že si z těch mých chlupů může uplácat druhou Montynku. Tuhle jsme se na dvoře mazlily a když jsem z paničky seskočila, tak panička byla skoro stejně chlupatá jako já.
A taky už mi zase plácala za krk pipetku – fuj. Hned jsem utekla a chtěla jsem si to umýt, ale jazýčkem si až za krk nedostanu. Trochu jsem se zlobila, ale panička mi říkala, že nebudu mít blešky ani klíšťáky. Je pravda, že ty protivný klíšťata už se do mne nezakusujou, ale jak mne panička vyčesává, tak bývají v těch chlupech. Musí se dávat pozor, aby nekousli paničku – jsou to hnusáci nebezpečný nakažlivý.
A taky se tady zase objevila odčervovací tableta – už jsem ji 4 krát vyplivla a zbytek dne obcházela paničku obloukem, tak zatím leží na okenním parapetu, ale panička říkala, že přijde v týdnu její švagr. No, tak to už ji asi budu muset polknout. Strejda má takový obrovský ruce, že když mne popadne do náruče a drží, tak polykám ostošest a o vyplivnutí se ani nepokusím.
A můj kamarád Ríšan je teď na jaře nějakej drzej. Často mne prohání a kouše a nedá mi pokoj - to se všichni diví, protože jsme oba vykastrovaní, ale zřejmě to jaro působí i přesto. Tak teď tak na zahradě řádíme, ale když to Ríšan přehání, tak ho panička nebo někdo okřiknou a ženou ho ode mne, anebo mu uteču na strom.
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?