Valentýnkovi se chození na procházku tak zalíbilo, že už si bez zdráhání nechává nasadit vodítko.
Nestačí mu procházka vpodvečer, nejraději by brouzdal kolem domu pořád. Bohužel se znenadání všechno zvrtlo.
Valentýnek dostal průjem. Co se to asi stalo? Jídlo má stejné jako obvykle, pije jako obvykle... Jen ty procházky kolem domu znamenaly v jeho režimu něco nového. Snad se nějak na procházce nenakazil! Nebo, že by okusil nějakou nedobrou rostlinku? Panička přemýšlí... a rozhoduje, že zatím žádné další procházky a Valentýnek bude pár hodin držet půst.
Tak se také stalo. Marně, kočičáku, hledáš misku s jídlem! Můžeš se nanejvýš napít vody rozředěné slabým černým čajem. Jejda, to se nám nelíbí! Vlastně se Valentýnkovi přestalo líbit všechno. Chodí z pokoje do pokoje, smutně kouká z okna i z balkonu. A nakonec vždy skončí u dveří z bytu, škrábe na dveře a mňouká. Ta jeho mňoukavá písnička je tak tesklivá a rozléhá se po celém paneláku. Ještě že jsou prázdniny a víkend a hodně nájemníků je mimo dům.
Já ti rozumím, Valentýnku, dobře vím, co si mňoukáš:
Já smutný kocour
chtěl jsem poznat svět,
avšak nutili mě navrátit se zpět.
Sotva nos jsem vnořil
do opravdické trávy,
"Jde se domu!" přísný
hlas mé paní praví.
Marně teď své drápky
pod dveře kladu.
Nejen, že nesmím ven,
jsem i o hladu.
Ať každý mou smutnou
písničku slyší.
Nic, kromě procházky
mě neutiší!
Tak je to. Valentýnkovi je smutno v duši a v břišku mu kručí.
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?