Tak, vánoce jsou na dosah mých drápků a já už se nemůžu dočkat, až moje páničky budou rozbalovat svoje dárky z takových blejskavých a třpytivých papírků, který potom vyhodí... :( Ale stejně si jich ještě potom užiju... Cheche... :)))) Koukám na moje dvě kořisti. Morčáka Artura (jen tak mezi náma, já bych ho nejradši snědla a moje paníčka, samozřejmě ta nejmladší, ho taky nemá ráda, a ani se nedivim) a králika Honzu. Asi mě neberou vážně, protože si mě vůbec nevšímaj!!! To jsem tak nevýrazná??? Ale nééé. Ale teď zpátky k vánocům. Ta nejmladší se pravděpodobně asi zblázdnila. Pálí tady ňákej smrad (prý vonná tyčinka) a pouští její milovaný fontánky... ;) Ale có. Když chce, tak ať si dělá, co chce. Jen se boj, holka, jen se boj! Haha. Až panička (teď zase ta největší) uvidí účet za elektriku, ta tě požene... Hlavní je, že mě mají všechny paničky rády a krmí mě. Moje heslo: Miluj mě, krm mě a nikdy mě neopusť. Papa, tlapku na to.
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?