Ahojky kočičky a kocourci. Teď vám budu vyprávět, jak sem se ocitla v novém domově. Jednoho chladného podzimního dne k nám přijeli tři dvounožci, které jsem vůbec neznala. A ještě ke všemu měli s sebou takovou divnou plastovou krabici. Pánička mě vzala, rozloučila se se mnou a strčila mě do té krabice. :-( Měla jsem strach, a tak jsem začala plakat. Panička řekla, že to nic není, ale já jsem začala ještě víc. Potom mě vzali ti dvounožci a jeli jsme v autě někam do neznáma.Když jsme zastavili a vyjeli nahoru do bytu výtahem nebo jak tomu říkají, tak jsem hned utekla do koupelny za kýble a plakala jsem. Když byl potom večer a tma, tak sem se odvážila vyjít, ale jen, když tam nikdo nebyl. Spapala jsem pár granulek a zase jsem zalezla, protože někdo šel. Asi 4 dny jsem se ještě schovávala, ale pak jsem si řekla, že mi to asi moc nepomůže, a tak jsem se nechala i pohladit! Dokonce pro mě měli nachystané nějaké ty hračky, abych si taky pohrála. Měli i takový pírka na provázku, který jsem hned zdemolovala. No co, nemají mě provokovat :-).
Teď je všechno jak má být. No, i když v tom mazlení by se mohli polepšit, moc to flákaj :-) ale oni se polepší...konec konců, jsem přece jejich královnička a mazílek!!!
Tak papa zase někdy napíšu
vaše BELINKA
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?