Podivná to zima

Je leden a stále nic, už asi 3 měsíce vyčkávám. Moc jsem se těšil na to, až budu do tlamy chytat takové to studené, co padá z nebe, páníčkové mně vždycky otevřou okno a já sedím a chytám, je to taková psina, sem tam to vdechnu nosem a pak se mi všichni smějí, protože hrozně pšikám. Místo toho můžu na chvilku na zahradu, nasadí mi popruhy s vodítkem (to se teda bráním, moc se mi to nelíbí, takhle běhat bez toho, to by viděli) a hurá se mnou ven, zem studí a je mokrá, tak běhám rychle, jinak tlapky studíííí, začnu všechno očmuchávat a je to trochu jiné, než když je teplo, nikde žádná kobylka ani motýl, které bych mohl chytat, jen sem tam mě vyleká velká vrána, hrozně kráká a vůbec se mě nebojí. Když to všechno zkontroluju, tak šupajdíme dom, protože bych nastydl a to není dobré. A pak zas jen sedím za oknem a čekám, nedávno padalo jen takové to mokré a to nemám rád, chytat se to moc nedá a cáká to, tak držte tlapky, ať se letos ještě dočkám.