Veselé Vánoce aneb jak jsem prožil svoje 1. Vánoce

Ti dvounožci jsou vám ale zvláštní. U nás vám byl hotový blázinec. Vrcholily přípravy na Štědrý den. Obě moje paničky neustále poletovaly po bytě a křičely na sebe, co je ještě třeba udělat. Mě neustále někom posouvali, přenášeli nebo dokonce vyháněli se slovy: „Basti, tady překážíš, běž otravovat páníčka, ať má taky radost.“ nebo „Kocoure, okamžitě nech ten mop na pokoji nebo jdeš na mráz!!!“ Holky se nakonec rozhodly, že stromeček letos nebude, protože jsem prý hrozný horolezec a ony nechtějí přijít o své krásné ozdoby. To teda nechápu, o co jim jde?

V sobotu jsem svedl s mou Holčičkou urputný boj o hrnec s bramborama. Já totiž k smrti miluji brambory a strašně rád se rochním ve slupkách. Holky říkají, že když vidím brambory, mám v očích výraz šílence a chování kamikadze. Nakonec nastal slibovaný Štědrý den. Celý den byl blázinec ještě větší než v předešlých dnech. Smažily se řízky, při čemž jsem samozřejmě musel asistovat, k velké radosti obou paniček. Utočil jsem na cukroví. Proháněl se po bytě a co nejvíc překážel. Po tak náročné činnosti jsem usnul v křesle.

Zatím co jsem spal, se udály ty nejdůležitější věci. Proběhla štědrovečerní večeře. Dvounožci snědli můj bramborový salát a mé řízky. I brácha Kid jeden dostal. Nakonec se přiřítila moje Holčička a VZBUDILA MĚ! Nakonec jsem jí to odpustil, protože mi dala spoustu nových hraček. S hračkami a papírovou krabicí, kterou jsem dostal už odpoledne, jsem si hrál až do půlnoci, kdy se šlo spát.

Ale dlouho se u nás nespalo. Kid začal strašně kňučet a vynucovat si pozornost. Nakonec s ním šli ven. Zkrátka ten řízek, co zbaštil k večeři, ten ho prohnal. Dvounožci s ním běhali celou noc na přeskáču. Brášky mi bylo líto, ale mělo to i svoje výhody. Člověčáci, co s Kidem nebyli zrovna venku, si se mnou celou noc hráli. Tak takhle proběhli moje 1. Vánoce a už se moc těším na ty další.