Měla jsem doma návštěvu

Tak si kamarádi představte, že na mě minulý týden přišla mrouskačka. Připlížila se tiše, hup a už tu byla. Ze středy na čtvrtek v noci. Potvůrka jedna. Nutila mě vydávat zase ty divné zvuky, někdy jako žába, potom jako kravička, za chvíli jako kocour. Taky mě nutila, abych se válela po zemi, zvedala zadeček a nejhorší ale je, že ona mě ta mrouskačka nutí, abych si to doma všechno podepisovala. Mami byla na mrtvici. Přihlásila mě totiž den před tím na výstavu do Prahy. A pak to začalo. Jaffa dupal v dílně za dveřmi, chtěl ke mě, já chtěla k němu, tak jsem dupala z druhé strany v prádelně. Jenže mami se usmívala a prý, že to tedy ne!!! Jak to, že ne? Já chci!!!!
Čtvrtek i pátek jsem prokřičela, mami byla neoblomná, ale v pátek navečer někam s tátou odjela, když se vrátila, hned na mě volala a v chodbě stála přepravka. Páni! V přepravce byl nějaký cizí kocour!!! A prý Beatko, to je tvůj ženich. Jmenuje se Wiloušek. Jafoušek? Ne Wiloušek. Jejda, má nějak jinak barevné chloupky, tak to opravdu není můj Jaffa. Koukala jsem na něj, on na mě, hned mi začal něco povídat, byla jsem z toho celá zmatená. Utíkala jsem do prádelny, on za mnou, do koupelny, on taky, do pokojíčku, všude mi byl v patách. Ale já jsem začala dělat stydlivku, taky jsem nechtěla být nevěrná Jaffovi, tak jsem dělala drahoty, párkrát jsem Wilouše nafackovala, syčela jsem a bručela, snažila jsem se mu nahnat strach. Byl naprosto klidný, říkal si asi, že mě to přestane bavit. A přestalo. Nakonec jsem mu podlehla. Nebylo to špatné, jen nám to nejdřív nešlo, protože jsem o kousek delší, než on. On je totiž pravý medvědík. Krátké nožky, krátký ocas, strašně hustý lilový kožich. Fešák. Krasavec. Tedy abych nekřivdila Jaffovi, to on je taky, jen mi říkala mami, že prý moje koťátka, která se možná po mé lásce s Wilouškem narodí, budou lilová a čokoládová. To s Jaffou neumíme. Tak jsem na to fakt zvědavá.
No a Wiliam u nás byl až do úterý, odpoledne zase odjel za svojí maminkou do Plzně. A byl to moc primovej kocour. Spal dokonce i u naší mami v posteli, mazlil se, pořád nám něco povídal, a já doufám, že i koťátka budou taková mazlivá a přítulná. Já jsem taky, tak to budou supermazlíci!!! Tak nám držte palce, aby to dobře dopadlo, Jaffovi už jsem to vysvětlila, nejdřív na mě mručel, ale teď už dělá, že na to zapoměl. Doufám taky, že mě přestane otloukat Hanina, ona mě fakt nemá ráda, i když já bych s ní chtěla tolik kamarádit. Nejde to, snad to zase trošku urovnají mrňouskové. Jo a na tu výstavu prý pojede místo mě Hanička. Tak když jí budete chtět vidět, tak je to 17. 2. v Praze. A já se vám brzy ozvu, jak to pokračuje!