V novém domově bylo tolik různých pachů z cizích kočiček a lidí. Musela jsem to prošmejdit a s každým se seznámit. Objevila jsem Laky, kočku domácí, mourovatou, letitou dámu se stejně starým synem Maximem - v bílém kožišku s černými fleky. Ze začátku jsem na všechny prskala, ale pak jsem se s Maximem zkamarádila a hrály jsme si spolu. To bylo honiček a šarvátek, někdy se přidala i Laky. Jen mi vrtalo hlavou, že se Laky občas vytratila a já ji nemohla nikde najít. Kam pořád chodí? Až jsem na to přišla, panička ji pouštěla ven, ale to já přece také znala, vždyt jsem byla chvílku bezdomovec a venku bylo tak krásně. Pořád mi opakovala, že jsem jen do bytu, ale mě to pořád táhlo ven. Jednou otevřela dveře a šup ven. To byla brzda! Venku bylo něco bílého a studilo to, honem zpátky. Asi zůstanu kočka bytová, říkala jsem si. Panička mě občas vzala na výlet autem, to byla paráda a noví kamarádi. Perský černý kocour Macek, ale pro mě už starý, bílo-rezavý Mikeš a malá černá Mica. No kamárádi, to spíš panička kamarádí s jejich páníčkem a mě brala s sebou asi jako ochranku, nebo co. Na všechny jsem hrčela, seznámila jsem se s bytem a pořád jsem byla nablízku své paničce. Vypadalo to tam, jako by ten byt patřil mě a oni byli na návštěvě. Ale jízdu autem jsem milovala, sedla jsem si na opěradlo, přední tlapky na rameno a koukala z okna na cestu. Příště jak se mi podařilo dostat ven a co z toho bylo. Mňauky
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?