Chudák žralok

Jsem dlouho nepsala, že? No jo, vždyť se taky nic nedělo... Vlastně jo, jedna změna nastala. Mamka si myslela, že jsem se přiotrávila tím jejím cykasem. Myslela si to, protože jsem slint. Abyste rozuměli. Když mě maminka drbá a ňuchňá, tak já se u ní uvelebím a sliním. Ale ne jen tak trošku. Kapou mi slinky a mamka je pak celá mokrá – poslintaná. Hrozně se bála, že to má z toho, jak jsme žvýkala cykasovy listy, ale nevěděla, že já si prostě jen tak sliním.
Cykas už bydlí u mamky v laborce a prý sundal dva listy ze čtyř. Chudák...

No a další divná věc se mi děje v tlamičce. Vedle mých špičatých zoubečků rostou ještě další. Smějí se mi, že jsem žralok, že mám dvě řady zubů. Já si myslím, že to je proto, že kdybych byla divoká kočička a musela se živit lovem (což by pro mě jistě nebyl problém, LOVEC je moje druhé jméno), tak by mi přeci nemohly ty zoubečky vypadnout. Kdybych byla bez nich, to bych pak nemohla papat!
Ale mamka si nedá říct, nikde v knihách nenašla, že nám rostou zoubky ve dvou řadách, a u brášky to taky neviděla, takže půjdeme k panu doktorovi, že se mi na ně koukne. Je fakt, že kdyby to ten žralok měl trochu oteklý jako já, tak by si asi moc radostně nemňoukal.
A že už nekejchám a nemám průjmík, tak mě prý už i oočkuje... cože? Oočkuje?
Budu se muset zeptat brášky, protože nevím co to znamená... že by to mělo něco společného s očky? Ale já mám očíčka v pořádku a maminka říkala, že tam vezme i Uhlíčka a ten má taky očíčka v pořádku. Tak já vám nevím, co si o tom mám myslet.

Mňííí mňííí (to je teď moje nejaktuálnější mňoukání).

Pa Růženka