Veterinář

Hned druhý den, co si mě ti moji dva pořídili, jsem musel k panu doktorovi. Nechápal jsem, proč se všechna zvířátka v čekárně tak klepou, tak jsem se pořádně uvelebil a než jsme byli na řadě, spokojeně jsem usnul v domnění, že se není čeho bát...
Pan doktor byl velmi hodný, i když dost zvědavý, koukal mi snad všude :)
Zvážil si mě, jsem bobek, co má jen 70g, ale podle toho, jak papám budu velmi rychle o moc větší :)
Okoukl mi očíčka a uši, poslechl si mě, což se mi moc nelíbilo, ale furt to nebylo nic proti tomu, co následovalo, panička mě držela a já najednou ucítil bodnutí v zadečku... Začal jsem vřeštět a protože byla nejblíž, tak jsem jí aspoň kousl, aby pochopila, že tohle jsme si nedomluvili...
Pak jsem zase usnul a vzbudil se až doma.
Další den, jsem byl opět zbalen do přepravky a opět jsme mířili k veterináři, paníčkové se báli, že jsem nemocný - měl jsem ve výkalech krev a nic nepomohlo, že jsem byl akční, hravej a jedl jsem, prostě jsem tam musel zase :(
Dostal jsem zase injekci a musel celý den jíst jen ryži s kuřecím masíčkem, ale teď už je zase vše v pořádku a dělám jim jen radost...
Váš Matěj