Doma v obýváku máme takové vysoké, dřevěné schody do ložnice. Pořád mi to nedalo a chtěla jsem se podívat nahoru, ještě jsem tam sama nikdy nebyla... když jsem vylezla do polovičky a rozmyslela jsem se, že je to pro mě dost vysoko a že už radši půjdu dolů, tak ejhle, to je výška, a jak dolů? Tam ani tam to nejde a tak první schod a aaaa, už letím dolů po hlavě... au au au, to mě bolí noha... ale teď už nahorů i dolů běhám a je to super...
Sdílejte! | O sdílení
Nejčtenější
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?